Milena Nováková, původním jménem Ludmila Malinská, byla publicistka a prozaička.

Milena Nováková se narodila jako páté dítě okresního soudce Malinského. Studovala klavírní hru u Jindřicha Kaana. Na konzervatoři se zabývala kompozicí. V roce 1915 ukončila konzervatoř státní zkouškou pro učitelku hudby.

Na posledních prázdninách se seznámila s Vojtou Novákem, režisérem pražského Švandova divadla. Rok po seznámení se vzali.

Milena Nováková po ukončení studií začala publikovat své články v Času, Právu lidu a v různých literárních časopisech. Když se její muž stal režisérem Národního divadla, věnovala se Milena Nováková již pouze literární činnosti.

Snad nejsilnějším prožitkem z mládí se pro Milenu Novákovou stalo setkání s T. G. Masarykem, který tehdy v Jičíně přednášel. Jeho přednášky byly narušovány odporem jičínské měšťácké reprezentace.

Během 2. světové války Milena Nováková unikla perzekucím, její rodina však byla těžce poznamenána hrůzami války. Její nejstarší bratr dr. Karel Malinský, rada ministerstva zemědělství, byl zatčen a v roce 1942 popraven.

Další informace o životě Mileny Novákové nejsou obecně známé. Její jméno zmizelo z novodobých literárních slovníků a pro veřejnost zapadlo v propadlišti neznámých autorů. Zdá se pravděpodobné, že se novému režimu stala nepohodlnou, patrně pro obdiv i osobní kontakt s T.G. Masarykem.

Milena Nováková zemřela v Praze ve věku 82 let 25. června 1970.



Bez kotvy - 1924, román
Tělem a duší - 1924, kniha vzpomínek na maminku

Muž a boj - 1932, román, ukazuje předválečný myšlenkový i politický způsob života. Hrdinou románu je opatrnický advokát, který se ve své honbě za kariérou vyhýbá veřejným projevům svých názorů. Nováková zde realisticky ukázala na poměry, v nichž bujelo pletichaření, korupce a udavačství. Po vydání tohoto románu byla autorka pozvána k T. G. Masarykovi, kde spolu rozprávěli o knize i o vztazích mezi mužem a ženou. I tehdejší ministr zahraničí Edvard Beneš napsal autor osobní pochvalný dopis. Román se však nevyhnul ostřeším literárním kritikám.

Teď nebo nikdy - 1936 - 1948, trilogie,o válečném úseku života mladé generace, 1. díl byl snahou o beletristické vylíčení prvního roku války od září 1914 do září 1915, v roce 1948 chtěla autorka ve 3. díle zachytit dobu okupace. Respektovat historická fakta i souvislosti na bohaté dějové osnově nebylo rozhodně jednoduchým záměrem.

Muži nemilují andělů - 1939, třináct próz. Titulní povídku Milena Nováková zdramatizovala a E. F. Burian ji uvedl na scéně divadla D 41. Byla to Burianova poslední premiéra před jeho zatčením gestapem.

Básnířka života a snu - 1940, monografie o Růženě Svobodové

Ohnivý žebřík - 1944, třicet rozhovorů a vzpomínkových zpovědí soudobých mladých hereček z pražských divadelních scén

Kolébka na vlnách - 1946, kniha dvou novel o tragice matky a dcery v těžké době 2. světové války