Miloš Macourek byl básník, dramatik, autor pohádkových próz, filmový scenárista, režisér.

Miloš Macourek se narodil v Kroměříži v rodině právníka. V Místku studoval na reálném gymnáziu, ale studium nedokončil po uzavření školy gestapem v roce 1942. Krátce byl žákem hudebně dramatické školy v Ostravě, pak až do konce 2. světové války pracoval jako dělník.

Po osvobození pokračoval Miloš Macourek ve studiu na gymnáziu, v roce 1946 však školu opustil a odešel do Prahy. Pracoval v různých zaměstnáních - tiskárenský dělník, kulisák, administrativní úředník, redaktor v nakladatelství Máj, aj. Od roku 1950 působil na katedře literatury a umění v Ústřední škole ROH.

Od roku 1960 byl Miloš Macourek dramaturgem, pak scenáristou Filmového studiu Barrandov. Od počátku 80. let žil v Praze jako spisovatel z povolání.

Jako filmový pracovník Miloš Macourek hodně cestoval a to nejen do různých zemí Evropy, ale i do Ameriky, Afriky a Indie. Dojmy z těchto cest měly značný vliv na další vývoj a proměny jeho umělecké tvorby.

Macourkovy první literární pokusy spadají bezprostředně do poválečných let. V letech 1945 - 48 otiskoval vlastní verše a překlady nejprve v časopisech Středoškolák, později v Bloky kvartu, Mladých verších, Listech a Programu 47. Souhrnem těchto i pozdějších veršů je sbírka Člověk by nevěřil svým očím z roku 1958.

Od konce 50. let navázal Miloš Macourek autorskou spolupráci s některými malými scénami, především s Divadlem Na zábradlí.


Miloš Macourek ve stopách francouzského básníka, textaře a filmového scenáristy Jacquese Préverta, jehož verše také překládal, usiloval ve své poezii o obnovu bezprostředního životního nazírání a prostoty básnického výrazu, zakotveného v mluvené řeči. Tyto vlastnosti mají i autorovy prózy počítající s dospělým i dětským čtenářem. Jako tvůrce animovaných filmů spolupracoval s grafikem a ilustrátorem Adolfem Bornem. Z hlediska ambivalentnosti poetiky má jeho dílo blízko k Aškenazymu nebo Werichovi.

Člověk by nevěřil svým očím - 1958, sbírka veršů
Saul Steinberg - 1959
Albert Dubout - 1962
Živočichopis - 1962
Jakub a dvě stě dědečků - 1963
Král Ubu - 1964
Žirafa nebo tulipán? - 1964
O chlapečkovi, který se stal kredencí - 1965
Mravenečník v početnici - 1966
Pohádky - 1971
Do říše Inků - 1976
Mach a Šebestová - první svazek 1982
Racajda - 1988
Láska a dělové koule - 1989
Žofka - 1991
Mach a Šebestová na prázdninách - 1993

Podle Macourkových scénářů vzniklo více než 100 animovaných filmů:
Mach a Šebestová - vznikl seriál, který měl velkou popularitu

Špatně namalovaná slepice - 1963, ve spolupráci s J. Brdečkou. Film měl velký úspěch a získal řadu mezinárodních cen a ocenění.

S Břetislavem Pojarem spolupracoval Miloš Macourek na filmech:
Biliár
Úvodní slovo pronese
Palác snů

Se Stanislavem Látalem se i režijně podílel na snímcích:
Jak si opatřit hodné dítě
Otýlie a 1580 kaněk

V Divadle Na zábradlí, se kterým scenaristicky spolupracoval, byly uvedeny hry:
Jedničky má papoušek - 1959
Nejlepší rocky paní Herrmanové - 1962, za spoluúčasti Václava Havla
Smutné Vánoce - 1960, s Ivanem Vyskočilem a P. Koptou
Hra na Zuzanku - 1968

Do hraného filmu zasáhl hned prvním filmem
Kdo chce zabít Jessii? - 1966, parodie na kreslené horory a comicsové seriály

Filmy natočené podle autorských námětů:
Muž z prvního století - 1962

Happy end - 1967, režisér Oldřich Lipský, v hlavní roli Vladimír Menšík, čas příběhu se odvíjí pozpátku od popravy vraha, který je zároveň vypravěčem, a jeho glosování je tomuto zápornému plynutí děje i podřízeno.

Zabil jsem Einsteina, pánové - 1969
Pane, vy jste vdova - 1970
Čtyři vraždy stačí, drahoušku - 1971
Šest medvědů s Cibulkou - 1972, s Oldřichem Lipským
Cirkus v cirkuse - 1976, s Oldřichem Lipským
Což takhle dát si špenát? - 1977
Hop, a je tu lidoop - 1978
Monstrum z galaxie Arkana - 1982
Mach, Šebestová a kouzelné sluchátko - 2001

Filmy podle jiných literárních autorů, na kterých se Miloš Macourek podílel:
Já, spravedlnost - 1968
Čtyři vraždy stačí, drahoušku - 1971
Dívka na koštěti - 1972
Slaměný klobouk - 1972
Jak utopit doktora Mráčka - 1975
Zítra vstanu a opařím se čajem - 1977
Král Ubu - 1996, podle Alfreda Jarryho
Pták Ohnivák - 1997

Na motivy Kozákova románu Svatý Michal:
Bouřlivé víno - 1976
Zralé víno - 1981

Z televizních seriálů jsou nejznámější:
Arabela
Arabela se vrací
Létající Čestmír
Křeček v noční košili
Rumburak

Komiksové scénáře, které kreslil Kája Saudek:
Muriel a andělé -1969
Muriel a oranžová smrt -1970
Peruánský deník - 1984