Miloslav Stingl
cestovatel, etnograf a spisovatel
- Narození:
- 19. prosince 1930
- Úmrtí:
- 11. května 2020
Upravit profil
Miloslav Stingl patří mezi autory literatury faktu, je etnografem a cestovatelem po indiánské a polynéské oblasti. Z ní čerpá své náměty pro literaturu pro děti.
Miloslav Stingl se narodil v rodině důlního technika. Rodina se často stěhovala,...
Životopis
Miloslav Stingl patří mezi autory literatury faktu, je etnografem a cestovatelem po indiánské a polynéské oblasti. Z ní čerpá své náměty pro literaturu pro děti.
Miloslav Stingl se narodil v rodině důlního technika. Rodina se často stěhovala, proto svá studia na reálném gymnáziu dokončil v Karlových Varech. Poté na pražské právnické fakultě vystudoval v letech 1950 - 54 obor mezinárodní právo. Pracoval jako osvětový inspektor na KNV a v Krajském kulturním středisku. Při zaměstnání vystudoval etnografii a folkloristiku na filozofické fakultě Karlovy univerzity. V roce 1967 dosáhl doktorátu filozofie. Rovněž byl asistentem pedagogického institutu v Karlových Varech a pak odborným pracovníkem oddělení rozvojových zemí v pražském Ústavu pro etnografii a folkloristiku ČSAV.
Během badatelské činnosti týkající se mimoevropské etnografie se Miloslav Stingl zúčastnil několika náročných výzkumných cest, zejména k původním obyvatelům Ameriky a Oceánie.
Od roku 1972 se Miloslav Stingl věnuje literatuře.
Na počátku literární tvorby se Miloslav Stingl věnoval poezii. Jako básník psal verše pro karlovarský umělecký soubor Rebuz, publikoval v krajském tisku. Brzy začal spolupracovat s Československým rozhlasem. V roce 1961 vysílal rozhlas jeho pohádky Želva s flétnou. Vysílal rovněž jeho adaptaci dramatu kečuánské literatury Ollantay.
Autorových odborných znalostí a vypravěčských schopností využívala i Československá televize.
Cestopisy a literatura faktu:
K základním rysům Stinglových cestopisů a literatury faktu, je schopnost sloučit téměř encyklopedické znalosti z mnoha oborů s uměním oživovat dávné lidské osudy a události.
Indiáni bez tomahavků - 1963, knižní prvotina zaměřená na předkolumbovskou americkou civilizaci a objasňující původ a kulturní vývoj různých indiánských kmenů až po současnost.
Za poklady mayských měst - 1969, 2. přepracované vydání Tajemství indiánských pyramid - 1974, vypráví o průzkumech dřívějších badatelů, klade důraz na arcgeologické a architektonické památky.
Uctívači hvězd - 1980, v této knize se Stingl vrací k tajemné minulosti bývalých peruánských říší.
Indiánský běžec - 1969, autor se zabývá indiánskými sporty a hrami i jejich tradicemi. Některé přežívají dodnes.
Indiánský oheň - 1977, historie pěti set let válek původního obyvatelstva proti koloniálnímu útlaku.
Indiáni na válečné stezce - 1969, 2. přepracované vydání pro mládež pod názvem Siouxové bojují dál - 1976. Beletrizované příběhy věnované nejdůležitějším severoamerickým indiánským válkám a jejich hrdinům.
Nejrozsáhlejším Stinglovým dílem je cestopisná tetralogie z Oceánie<-i>. Tetralogie přináší velké množství poznatků i autentických zážitků.Její nedílnou součást tvoří fotografický doprovod textu:
Ostrovy lidojedů - 1970, o Melanésii
Poslední ráj - 1974, o Polynésii
Neznámou Mikronésií - 1976
Očarovaná Havaj - 1981
Miloslav Stingl se narodil v rodině důlního technika. Rodina se často stěhovala, proto svá studia na reálném gymnáziu dokončil v Karlových Varech. Poté na pražské právnické fakultě vystudoval v letech 1950 - 54 obor mezinárodní právo. Pracoval jako osvětový inspektor na KNV a v Krajském kulturním středisku. Při zaměstnání vystudoval etnografii a folkloristiku na filozofické fakultě Karlovy univerzity. V roce 1967 dosáhl doktorátu filozofie. Rovněž byl asistentem pedagogického institutu v Karlových Varech a pak odborným pracovníkem oddělení rozvojových zemí v pražském Ústavu pro etnografii a folkloristiku ČSAV.
Během badatelské činnosti týkající se mimoevropské etnografie se Miloslav Stingl zúčastnil několika náročných výzkumných cest, zejména k původním obyvatelům Ameriky a Oceánie.
Od roku 1972 se Miloslav Stingl věnuje literatuře.
Dílo Miloslava Stingla:
Na počátku literární tvorby se Miloslav Stingl věnoval poezii. Jako básník psal verše pro karlovarský umělecký soubor Rebuz, publikoval v krajském tisku. Brzy začal spolupracovat s Československým rozhlasem. V roce 1961 vysílal rozhlas jeho pohádky Želva s flétnou. Vysílal rovněž jeho adaptaci dramatu kečuánské literatury Ollantay.
Autorových odborných znalostí a vypravěčských schopností využívala i Československá televize.
Cestopisy a literatura faktu:
K základním rysům Stinglových cestopisů a literatury faktu, je schopnost sloučit téměř encyklopedické znalosti z mnoha oborů s uměním oživovat dávné lidské osudy a události.
Indiáni bez tomahavků - 1963, knižní prvotina zaměřená na předkolumbovskou americkou civilizaci a objasňující původ a kulturní vývoj různých indiánských kmenů až po současnost.
Za poklady mayských měst - 1969, 2. přepracované vydání Tajemství indiánských pyramid - 1974, vypráví o průzkumech dřívějších badatelů, klade důraz na arcgeologické a architektonické památky.
Uctívači hvězd - 1980, v této knize se Stingl vrací k tajemné minulosti bývalých peruánských říší.
Indiánský běžec - 1969, autor se zabývá indiánskými sporty a hrami i jejich tradicemi. Některé přežívají dodnes.
Indiánský oheň - 1977, historie pěti set let válek původního obyvatelstva proti koloniálnímu útlaku.
Indiáni na válečné stezce - 1969, 2. přepracované vydání pro mládež pod názvem Siouxové bojují dál - 1976. Beletrizované příběhy věnované nejdůležitějším severoamerickým indiánským válkám a jejich hrdinům.
Nejrozsáhlejším Stinglovým dílem je cestopisná tetralogie z Oceánie<-i>. Tetralogie přináší velké množství poznatků i autentických zážitků.Její nedílnou součást tvoří fotografický doprovod textu:
Ostrovy lidojedů - 1970, o Melanésii
Poslední ráj - 1974, o Polynésii
Neznámou Mikronésií - 1976
Očarovaná Havaj - 1981