Mircea Eliade byl rumunský historik náboženství a spisovatel. Hovořil plyně osmi jazyky (rumunsky, francouzsky, německy, italsky, anglicky, hebrejsky, persky a sánskrtem).

V roce 1928 se na Bukurešťské univerzitě setkal s Emilem Cioranem a Eugenem Ionesco a spřátelil se s nimi na celý život. Byl kritizován pro své styky za mlada s Železnými gardami (Garda de Fier), krajně pravicovou politickou organizací. Přesto není zcela jasné, že by jeho osobní činnost zde v jeho mládí měla nějaký vliv na vědeckou práci, která začala dlouhém studiu v Indii.

Ve svém díle o dějinách náboženství je nejvíce ceněn pro své spisy o šamanismu, józe a kosmologických mýtech.

Jeho myšlení bylo značně ovlivněno dílem tradicionalistické školy, které také popularizoval.
Ve svých autobiografických a fantasy titulech (např. Na dvoře Dionýsiově) se věnoval především osobní náboženské zkušenosti pravoslavného věřícího.

- Dějiny náboženského myšlení. Sv. I-III. OIKOYMENH 1995
- Iniciace, rituály, tajné společnosti : mystická zrození. Computer Press 2004
- Jóga: nesmrtelnost a svoboda. Argo 1999
- Kováři a alchymisté. Argo 2000
- Mefisto a androgyn. OIKOYMENH 1997
- Mýtus o věčném návratu : (archetypy a opakování). OIKOYMENH 1993
- Mýty, sny a mystéria. OIKOYMENH 1998
- Obrazy a symboly : [esej o magicko-náboženských symbolech]. Computer Press 2004
- Od Zalmoxida k Čingischánovi : srovnávací studie o náboženstvích a folkloru Dácie a východní Evropy. Argo 1997
- Pojednání o dějinách náboženství. Argo 2004
- Posvátné a profánní. Česká křesťanská akademie 1994
- Šamanismus a nejstarší techniky extáze. Argo 1997