Miroslav Ivanov byl autorem literatury faktu. Narodil se do rodiny důstojníka. Maturoval na reálném gymnáziu v Jaroměři, krátce pracoval v hutích na Kladně.

V letech 1949 – 1953 studoval Ivanov na FF UK češtinu a historii. Po studiu působil na katedře české literatury jako odborný asistent.

V roce 1960 se stal Miroslav Ivanov redaktorem časopisu Hlas revoluce. Od roku 1967 byl spisovatelem z povolání.

Časopisecky publikoval Ivanov např. v Květech, Literárních novinách, Tvorbě atd. Psal také náměty k televizním filmům.

Nejvýraznější část své tvorby věnoval Miroslav Ivanov literatuře faktu. Při řešení záhad a problémů kombinoval detektivní postupy, reportáže a citace dobových dokumentů. Rozsáhlé studium odborné literatury a pramenů zúročil ve svých dílech.

Romány:
- Nejen černé uniformy – 1963, přepracoval jako Atentát na Reinharda Hendricha – 1979, kniha je motivována smrtí jeho otce důstojníka, který zahynul v koncentračním táboře v Mauthausenu.
- Smrt na čekané – 1970, o odboji a partyzánské činnosti
- Akce Tetřev – 1974, o partyzánské činnosti
- A hořel snad i kámen – 1975, vypálení Lidic, Ležáků a Ploštiny

Z historické tematiky Ivanova zaujala otázka vražd a záhadných úmrtí:
- Vražda Václava, knížete českého, k níž údajně došlo na dvoře bratra jeho Boleslava v pondělí po
svátku svatého Kosmy a Damiána – 1975
- Český pitaval aneb Královraždy – 1976
- Kdy umírá vojevůdce – 1983, záhady spjaté s osobností Jana Žižky z Trocnova

Z literární historie:
- Historie skoro detektivní – 1961
- Tajemství RKZ – 1969, o Rukopisu zelenohorském
- Záhady Rukopisu královéhradeckého – 1970
- Důvěrná zpráva o Karlu Hynku Máchovi – 1977
- Sága o životě a smrti Jana Bati a jeho bratra Tomáše – 1998
- Záhada života paní Betty – 1992

Literatura pro děti a studie o literatuře faktu:
- Proč vůbec scházíme aneb O literatuře faktu bez předsudků – 1985
-- Nepravděpodobné příběhy aneb Jak jsem dělal Literaturu faktu - 1990