Miroslav Krleža byl nejvýznamnější osobností chorvatské literatury 20. století.

Miroslav Krleža se narodil v úřednické rodině, studoval na vojenské akademii v Pešti. Z politických důvodů byl však z kadetky vyloučen. Jako vojín byl poslán na frontu 1. světové války.

Po 1. světové válce se Miroslav Krleža věnoval literatuře a publicistice, redigoval levicové časopisy. V době tzv. Nezávislého chorvatského státu v letech 1941 - 45 byl několikrát zatčen, jeho díla pálena.

Po 2. světové válce působil Miroslav Krleža jako ředitel Jugoslávského lexikografického ústavu, který vydával encyklopedie.

Do literatury vstoupil Miroslav Krleža ovlivněn expresionismem a symbolismem, pozdější díla se přiklánějí k realismu s využitím folkloristické tradice.


Krležovo rozsáhlé dílo zahrnuje drama, prózu, poezii i publicistiku. Krleža je autorem četných esejů z oblasti literatury, kultury, historie, filozofie, politiky a práva. Těžisko jeho tvorby je však v próze a dramatu.

Poezie:
V poezii vycházel Miroslav Krleža z válečných motivů, ale i společenských, intimních a sociálních.
Básně I. - III. - 1918 - 19
Lyrika - 1919
Kniha lyriky - 1932
Básně v temnotě - 1937

Balady Petrici Kerempucha - 1936, nejvýznamnější sbírka meziválečné chorvatské sociální poezie. Tematika sbírky je dána třídním kontrastem života církevních a světských pohlavárů na jedné straně a bídou sedláků ožebračovaných robotou a desátky, zmrzačovaných a usmrcovaných bitevními masakry, mučírnami a šibenicemi na straně druhé. Ústy vypravěče, lidového barda Kerempuha, se skrytě poukazuje na původní národní hodnoty, demytizuje se oficiální historie národa, který se jako součást evropského obranného valu proti Turkům dostal až na samé dno sebezáchovného minima.

Próza:
V povídkové tvorbě se autor zaměřil na drastické zážitky z 1. světové války. Povídky psané v expresionistickém stylu vypovídají o životě na frontě a že tento život redukuje lidské hodnoty na základní biologické potřeby. Hrůzy války se stávají generačním traumatem. Tím se Krželovy povídky řadí ke klasické protiválečné próze evropské literatury.

Chorvatské rapsodie - 1921
Chorvatský bůh Mars - 1922, cyklus novel
Tisíc a jedna smrt - 1933

V románech se Kržela zaměřil na společenské poměry a hlubší vykreslení postav.
Tři kavalíři slečny Melánie - 1920
Návrat Filipa Latinovicze - 1932
Na pokraji rozumu - 1938
Prapory - 1967 - 76

Banket v Blitánii - 1938 - 39, alegoricko-utopická románová trilogie odsuzuje totalitní režimy v Evropě 20. století.

Dramata:
V dramatech Kržela aktuálně parafrázoval historické náměty.
Kryštof Kolumbus - 1918
Michelangelo Buonarotti - 1919

Některé divadelní hry zachycují autentické zážitky z 1. světové války na chorvatském venkově.
Golgota - 1922
Vlčí důl - 1923

Halič - 1920, hra byla v den premiéry zakázána. Autor ji později přepracoval pod titulem V táboře z roku 1934.

Významné místo v Krželově dramatické tvorbě zaujímá cyklus her o vzestupu a pádu patricijského rodu.
Páni Glembayové - 1928
V agonii - 1928
Leda - 1930
Cesta do ráje - 1973, hra byla také zfilmována