Nikolaj Alexejevič Někrasov byl ruský básník a prozaik, zakladatel tzv. ruské realistické školy, žurnalista.

Nikolaj A. Někrasov se narodil v šlechtické rodině. Dětství strávil v malé šlechtické usedlosti v Jaroslavské gubernii. Těžce nesl kontrast mezi málo vzdělaným despotickým otcem - vojákem a ztrápenou jemnou matkou. Utrpení nevolníků i vlastní matky ovlivnilo trvale jeho sociální cítění. Materiální nedostatek poznal, když ho otec odmítl podporovat na univerzitních studiích, protože si přál, aby syn studoval na vojenské škole. Od šestnácti let žil z vlastní práce - korektury, recenze, překlady, doučování. Dokonale zvládal žurnalistické řemeslo.

N. A. Někrasov se aktivně zapojil do práce na programových sbornících tzv. ruské naturální školy :
Fyziologie Petrohradu
Petrohradský sborník

N. A. Někrasov byl řadu let redaktorem literárních časopisů Sovremennik - 1847 - 66 a Otěčestvennyje zapiski - 1866 - 77. Byl programátorem demokratického smýšlení.

Pohřeb N. A. Někrasova byl velkou manifestací.


Nikolaj A. Někrasov je tvůrcem ruské syžetové lyriky. Své básně transformuje z žánru fejetonu. Věřil podobně jako romantikové v sílu básnického slova a v jeho schopnost ovlivňovat vývoj společnosti. Za cíl si kladl zobrazovat utrpení nespraveedlivě pronásledovaných.Básnicky nejúčinnější jsou však jeho sociálně až satiricky vyhrocené verše.

Charakteristické pro jeho lyriku je epické jádro s náměty lidského utrpení např. básně :
Zloděj
Rakvička
Drožkář
Včera jsem - bylo asi šest
Zapomenutá vesnice
Pláč dětí

Poemy:

Básník a občan - 1856, dialogizované verše s požadavkem politické odpovědnosti navazující na děkabristy.

Potulní kramáři - 1861, poema, žánrový obrázek ze života podomních obchodníků

Orina, matka vojákova - 1863, básník vypovídá z pozice matky o utrpení prostých vojáků. Této matce zemřel po návratu z kruté vojny jediný syn.

Železnice - 1864, o bídě dělníků stavějících železnici
Mráz, pán krutých krás - 1863, příběh venkovské ženy umírající v objetí Mrazu při hledání dříví v lese

Kdo žije šťastně na Rusi - 1863 - 77, nedokončená rozsáhlá poema, líčící putování sedmi mužiků po Rusku s cílem nalézt šťastného člověka

Ruské ženy - 1872, poema dokládá autorův zájem o ženskou problematiku, ženy považuje za rovnocenné partnerky mužů. Podtituly jejích dvou částí jsou:
- Kněžna Trubecká
- Kněžna Volkonská
které podtrhují historickou autentičnost díla.

Dědeček - 1870, skladba s historickým námětem ze života děkabristů. Dědeček líčí pozdní návrat generála ze sibiřského vyhnanství po všeobecné amnestii roku 1855.

Někrasov psal i romány, povídky i kratší dramatické útvary s písněmi.