Ota Hofman byl prozaik a filmový scenárista, představitel současné literatury a filmu pro mládež.

Ota Hofman se narodil v Praze v rodině obchodního cestujícího. Dětství prožil střídavě u dědečka v Podkrkonoší a v Praze na Žižkově. Žižkov byl tehdy městskou periférií a jako taková přirostla Hofmanovi k srdci. Většina jeho prací se odehrává v městském prostředí.

Po maturitě na obchodní akademii studoval Ota Hofman rok práva a poté filmovou fakultu Akademie múzických umění v oboru dramaturgie a scenáristika. FAMU absolvoval v roce 1952 scénáři filmů Jestřáb kontra Hrdlička a dětským filmem Punťa a čtyřlístek.

Ota Hofman literárně debutoval v roce 1945 verši a povídkami v časopise Středoškolák. Po absolvování FAMU pracoval jako scenárista Filmového studia Barrandov, poté působil jako dramaturg skupiny Josefa Trägra, kde vznikaly první filmy pro děti a mládež, z nichž mnohé získaly ve světě velký úspěch.

Při filmové profesi podnikl Ota Hofman mnoho cest do zahraničí. Znalost cizích prostředí využil i ve svých dílech.

V roce 1967 byl Ota Hofman pozván do Ostrova. Byl zde přijat za člena právě vzniklého dětského filmového klubu, jehož vznik inspirovaly jeho filmy. Sem se pak pravidelně vracel a pomáhal připravovat dětský filmový festival. Za tvůrčí činnost mu bylo v roce 1978 uděleno čestné občanství města Ostrova.

V roce 1979 se Ota Hofman stal zasloužilým umělcem.

Dílo Oty Hofmana:
Poetiku knih Oty Hofmana silně ovlivnila filmařská práce. Práce spisovatele a filmaře se v jeho tvorbě organicky prostupuje. Většina jeho próz byla přenesena na filmové plátno, jindy zase filmový scénář posloužil jako předloha knize, která je vždy uměleckým dílem.

Hofmanovy knihy pro děti a příběhy ze života dnešní mládeže, dosáhly velké popularity nejen doma, ale i v cizině. Svědčí o tom překlady do patnácti jazyků a celá řada mezinárodních ocenění. Ota Hofman je scenáristou několika televizních a více než třiceti celovečerních filmů.

Hofmanovo přátelství se spolužákem z oboru režie Milanem Vošmikem značně ovlivnilo Hofmanovu budoucí orientaci na tvorbu pro děti a mládež.

Spolupráce Oty Hofmana a Milana Vošmika:
Zpívající pudřenka - 1960

Pohádka o staré tramvaji - 1962, příběh o osamělém chlapci, který se spřátelí se starou vyřazenou tramvají Terezkou

Anička jde do školy - 1962

V moderních pohádkách je dětem dopřáno zažívat neskutečná dobrodružství obvykle za pomoci oživlých předmětů či zvláštních bytostí:

Klaun Ferdinand a raketa - 1965, sci-fi příběh o klaunovi, třech dětech a popleteném robotovi, který řídí raketu, v které všichni letí. Film získal mnohá ocenění na zahraničních filmových festivalech.

Pan Tau a tisíce zázraků - 1974
Hodina mrtvých slonů - 1969, pohádka
Lucie a zázraky - 1980, pohádka

Králíci ve vysoké trávě - 1962, novela. Malý chlapec nedokáže sloučit své přirodětské projevy s pokřivenými vztahy mezi dospělými. Příběh končí tragicky.

Útěk - 1966, povídka o vznikajícím příběhu dvou chlapců, kteří řeší svá pochybná provinění útěkem

Cesta na planetu Mikymauz - 1969, kniha povídek

Červená kůlna - 1974, novela, která je obrazem hlubokého vztahu mezi starcem a chlapcem, kteří by jeden bez druhého byli v lidské společnosti osamělí.

Odysseus a hvězdy - 1977, science fiction o dětské dychtivosti poznat a zároveň dát se poznat jiným civilizacím.

Lucie, postrach ulice - 1980
Chobotnice z II.patra - 1986

Spolupráce s Karlem Kachyňou - scénáře:
Vlak do stanice nebe
Robinsonka
Malá mořská víla

Pan Tau - v roce 1966 vznikl první příběh o postavičce Pana Tau. Za dalších několik let bylo natočeno 33 dílů. Režisérem všech příběhů o Panu Tau byl Jindřich Polák, Hofmanův dlouholetý spolupracovník a blízky přítel. Poslední příběh vznikl v roce 1988. Seriál o kouzelném pánovi s buřinkou a deštníkem byl populární v celé řadě dalších zemí. Zvláště pak v Německu, které se také podílelo na natáčení.

Návštěvníci - 1981, patnáctidílné vyprávění o několika mimozemšťanech poznávajících lidský svět

Ota Hofman má výraznou zásluhu na úspěších našeho poválečného hraného filmu pro děti.