Otokar Fischer byl básník, esejista, dramaturg, filozof a překladatel.

Otokar Fischer se narodil v česky cítící židovské rodině. Jeho otec byl majitelem malé chemické továrny, která však neprosperovala, až nakonec zkrachovala. Otec zemřel a celá rodina se přestěhovala do Prahy, kde žila ve velmi stísněných poměrech.

Otokar Fischer gymnazijní studium dokončil v Praze maturitou v roce 1901. Dále se věnoval na pražské české univerzitě germanistice a romanistice, ve studiu pokračoval na pražské německé univerzitě a v Berlíně studia dokončil doktorátem. Potom pracoval v pražské Univerzitní knihovně, dosáhl i docentury. V roce 1927 se stal řádným profesorem dějin německé literatury na pražské Filozofické fakultě v Praze.

Otokar Fischer podnikl několik studijních a pracovních cest do Německa, Francie, Itálie a Jugoslávie. V roce 1926 pobyl rok na univerzitě v Gentu, navštěvoval přednášky na univerzitách ve Štrasburku a v Paříži.

Fischer celý život velmi miloval divadlo. V Národním divadle byl dramaturgem, předsedou činoherní komise, potom šéfem činohry. Horlivě pracoval v protifašistickém hnutí (pomoc německým emigrantům, podpora španělským demokratům). Na Národním divadle uváděl dramata Karla Čapka a dalších autorů s protifašistickou tematikou.

Otokar Fischer zemřel v roce 1938, pochován je na pražském vinohradském hřbitově.


Všechny obory činnosti Otokara Fischera se navzájem prolínaly.

Poezie:
Fischer napsal jedenáct básnických sbírek, které podávají svědectví o jeho básnickém cítění a jeho sžití s češtinou v době rozsáhlé dvojjazyčnosti. V jeho poezii jsou skrytě přítomni i němečtí a francouzští mistři verše, kteří mu byli myšlenkově blízcí. Umělecky se rovnocenně přiřadil k českým předchůdcům i současníkům - K.H.Mácha, K.J.Erben, F.X.Šalda aj.

Království světa – 1911
Ozářená okna – 1915
Hořící keř – 1918
Léto – 1919

Kruhy – 1921
Hlasy – 1923
Vdova – 1930
Peřeje – 1931

Rýmy – 1932, epigramy v této sbírce jsou důstojnými pokračovateli epigramů K.H.Borovského.

Podobizny básníků – 1933
Poledne – 1934
Hrst epigramů – 1935
Z mého Polabí – 1935

Rok – 1935
Host – 1937
Poslední básně – 1938
Básně Otokara Fischera – 1925 – 26, 6 sv.

Dramata:
Autorova dramatická tvorba se zaměřuje především na vztahy jedince a společnosti, na tématech mytologických, antických, historických i současných.

Sestry – 1912
Karlštejn – 1916
Přemyslovci – 1918
Hérakles – 1919
Orloj světa – 1921
Otroci – 1925
Kdo s koho – 1928

Eseje a publicistika:
Belgie a Německo – 1927
Duše a slovo – 1929
Činohra Národního divadla do roku 1900
Šaldovo češství – 1936
Slovo a svět – 1937

Vědecké a odborné práce:
Heinrich Kleist a jeho dílo – 1912
Otázky literární psychologie – 1917
K Ohlasu písní ruských – 1932

Překlady:
Svými překlady založil Fischer překladatelskou školu, která byla dokonalejší, než předcházející lumírovská.

Friedrich Schiller: Loupežníci
Johann Wolgang Goethe: Spisy (9 sv.), Faust
Lope de Vega: Fuente ovejuna