Pär Fabian Lagerkvist byl švédský básník, prozaik a dramatik, průkopník švédského expresionismu. V roce 1951 mu byla udělena Nobelova cena za literaturu, „Za uměleckou závažnost a hlubokou samostatnost, s nimiž ve svém literárním díle hledá odpověď na věčné otázky lidstva“.

Pär F. Lagerkvist se narodil v rodině rolníka na jihu Švédska. Rok studoval v Uppsale na univerzitě, ale potom ukončil studia a odjel do Paříže, kde ho zaujaly expresionistické proudy, zvláště v malířství. Odtud pochází jeho teoretická studie o vztahu slovesného a výtvarného umění z roku 1913.Navštívil i Itálii, Řecko, Egypt či Blízký východ. Z těchto cest získal i inspiraci pro svá díla.

Od roku 1940 byl Lagerkvist členem Švédské akademie.


Pär F. Lagerkvist byl autorem s působivým apelem k lidskosti, jehož dílo je aktuální i v dnešní době. Ve své poezii, románech i dramatech se zaměřuje na základní problém lidské existence, člověka, který je neustále v ohrožení (německý nacismus).

Romány:
Trpaslík
Sibyla
Poutník na moři
Svatá země

Dramata:
Kat
Muž bez duše

Později se autor pokoušel o jasnější perspektivy zvláštním vztahem k životu nadpozemskému, k „víře bez víry“:

Barabáš – román, který byl jeho prvním vskutku mezinárodním úspěchem.

České překlady se zasvěcenými doslovy či předmluvou:
Kat a jiné povídky – 1962
Trpaslík – 1964
Barabáš – 1970
Čtyři příběhy o daleké pouti – 1983