Pavel Eisner byl spisovatel píšící česky a německy, překladatel.

Pavel Eisner pocházel z pražské německo – české dvojjazyčné židovské rodiny. Vystudoval českou reálku, a protože se chtěl věnovat hudbě, vykonal ještě maturitu na gymnáziu.
Protože se u něj zjistila sluchová vada, která mu překazila jeho plány, rozhodl se pro studium germanistiky, slavistiky a romanistiky na filozofické fakultě pražské německé univerzity.
Doktorátu dosáhl v roce 1918.

Eisnerovým celoživotním úsilím sblížení obou jazyků a kultur, a to jako spisovatele a jazykovědce českého. V meziválečném období byl zaměstnán v České obchodní a živnostenské komoře, také i jako vedoucí překladatelského oddělení. Současně spolupracoval s redakcí německého deníku Prager Presse.

Na počátku německé okupace byl Pavel Eisner dán do penze a v ústraní se věnoval své literární a překladatelské tvorbě. Ta vycházela pod různými pseudonymy nebo cizími jmény.
Od roku 1948 byl volným spisovatelem a překladatelem.


Velká část vlastních Eisnerových prací vznikala v době okupace. Jsou důkazem autorova češství vyjadřovaného obdivem k češtině.

Poezie:
Sonety kněžně – 1945, sbírka lyrických veršů

Eseje a studie:
Závislost české a německé kultury – přednáška 1919.
Milenky – 1930, soubor esejů
Dvě literatury a jeden argot (ZweiLiteraturen und ein Argot) – 1937
Bohyně čeká – 1945, eseje
Na skále – 1945

Chrám i tvrz – 1946, objemný spis obsahující eseje a vědecké stati o bohatosti a možnostech češtiny.

Tři kapitoly o lidové písni – 1948

Čeština poklepem i poslechem – 1948. Kniha v níž autor populárně a s humorem přibližuje české jazykové zajímavosti.

Milenec Petrarca – 1949
Franz Kafka and Prague – 1950 New York
Mozart a česká národní kultura – 1957

Překlady:
Překlady německé literatury Pavla Eisnera od konce 18. století do současnosti, doplňované zasvěcenými komentáři, rozšiřovaly obzor českých čtenářů. K desítkám překládaných autorů
Patřili např. J. Wolfgang Goethe nebo T. Mann. Zvláštní pozornost věnoval pražským německým autorům jako byli např. Franz Kafka nebo E.E. Kisch.

Díky Eisnerovým překladům mohli čeští významní básníci a spisovatelé vstupovat do evropského i světového povědomí. Např. Otokar Březina, Jaroslav Vrchlický, Antonín Sova, František Halas aj.

Eisner překládal i italské, francouzské, ruské a severské autory. Seznamoval Evropu s českou hudební vědou a kulturou překlady operních libret a oratorií. Stranou nezůstala ani česká a slovanská lidová slovesnost.

Překlady do češtiny:
R.M. Rilke – Bozi a lidé, výbor 1936
J.W. Goethe – Ifigenie, Pandora, v Dramatech 1931
M. Brod – Osudný rok – 1934
F. Kafka – Zámek – 1935, Proces – 1958
T. Mann – Doktor Faustus – 1948, Lota ve Výmaru – 1949, Buddenbrookovi – 1950
I.S. Turgeněv – Šlechtické hnízdo – 1946 a mnoho dalších.

Překlady z češtiny do němčiny:
Tschechische Antologie: Vrchlický Sova Březina
F.X.Šalda: Sieben Gedichte (Sedm básní)
J. Durych: Friedland (Bloudění)
F. Halas: Die alten Frauen (Staré ženy)