Pavel Kohout je prozaik, básník a dramatik. Vyrůstal v rodině hospodářského úředníka v Praze. Zde také maturoval na reálném gymnáziu. Studoval srovnávací literatury, estetiku a divadelní vědu na FF UK.

Již jako středoškolák byl politicky aktivní, byl členem ČSM a Dismanova dětského rozhlasového souboru. Po studiích pracoval v Československém rozhlase. V letech 1949 – 50 pobýval jako druhý kulturní přidělenec čs. velvyslanectví v Moskvě.

V letech 1951 – 52 byl Pavel Kohout šéfredaktorem Dikobrazu. Během základní vojenské služby, kterou absolvoval v Armádním uměleckém souboru (AUS), byl vedoucím kulturní rubriky časopisu Československý voják. Poté se stal spisovatelem z povolání.

Pro svůj veřejný nesouhlas s dosavadní kulturně-politickou orientaci Československého svazu spisovatelů byl Pavel Kohout podroben disciplinárnímu řízení a jako jeden z představitelů „pražského jara“ byl v roce 1969 vyloučen ze Svazu spisovatelů i KSČ.

Na sklonku roku 1976 stál Pavel Kohout u zrodu Charty 77. V roce 1979 mu byl s manželkou znemožněn návrat do Československa z jeho pracovního pobytu v Rakousku. Pavel Kohout i jeho manželka byli rovněž zbaveni státního občanství.

Dcera Pavla Kohouta, Tereza Boučková, se také věnuje literatuře.


Svoji literární tvorbu zahájil Pavel Kohout hlavně pohádkami pro děti a básněmi:
Verše a písně – 1952
Čas lásky a boje – 1954 aj.

Próza:
Z deníku kontrarevolucionáře – 1969 (Lucern), kniha vznikla na základě prožitků v období „pražského jara“.

Kde je zakopán pes – 1987 (Kolín nad Rýnem), memoáromán zachycující události kolem Charty 77

Maryně – 1978 (samizdat), román je černou satirou o mechanismech totalitní moci
Nápady svaté Kláry – 1982 (Toronto), román

Hodina tance a lásky – 1989 (Kolín nad Rýnem), v románu se autor zabývá otázkou mravní odpovědnosti Němců pojímajících ideologii nacismu

Konec velkých prázdnin – 1996, román o problematice české emigrace, byl také zfilmován

Sněžím – 1993, román o polistopadové situaci v zemi

Hvězdná hodina vrahů – 1995, románový thriller z doby pražského povstání v roce 1945

Ten žena, ta muž – 1999, humoristický román

Dramatická tvorba:
Dobrá píseň – 1952, dramatická prvotina
Zářijové noci – 1953
Taková láska – 1957
August, August, august – 1967, tragikomická hra z cirkusového prostředí
Život v tichém domě – 1974, soubor tří aktovek

Atest, Marast, Safari – tři „vaňkovské“ aktovky, jejichž hrdinou je Vaněk, jakýsi literární dvojník Václava Havla

Marie zápasí s anděly – 1981, hra je věnována herečce Vlastě Chramostové

Eace Constantia – 1990, tragédie tří osobností – Jan Hus, Jeroným Pražský, rektor Sorbony, usilujících o nápravu církve

Na scénách v řadě zemí byly uvedeny i adaptace klasických literárních děl. Jejich uvedení u nás bylo utajené:
Válka s mloky – 1960, podle Karla Čapka
Cesta kolem světa za 80 dní – 1961, podle J. Verna
Josef Švejk – 1960, podle Jaroslava Haška
Play Macbeth – 1978, podle W. Shakespeara
Ubohý vrah – 1973, podle L. N. Andrejeva
Král Kolas Kolikátý aneb Bůh ve Francii – 1978, podle R. Rollanda
Hráč a jeho štěstí – 1983, podle F. M. Dostojevského