Petr Pavlík byl prozaik, autor novel a románů z prostředí Šumavy.
Petr Pavlík se narodil v učitelské rodině. Po absolvování gymnázia v Prachaticích a základní vojenské službě pracoval jako dělník v lese, v geologickém průzkumu a ve...
Životopis
Petr Pavlík byl prozaik, autor novel a románů z prostředí Šumavy.
Petr Pavlík se narodil v učitelské rodině. Po absolvování gymnázia v Prachaticích a základní vojenské službě pracoval jako dělník v lese, v geologickém průzkumu a ve stavebnictví.
V roce 1961 si Petr Pavlík udělal maturitu na střední pedagogické škole v Českých Budějovicích a až do roku 1976 učil na různých typech škol. V letech 1964 - 69 studoval dálkově češtinu a pedagogiku na filozofické fakultě UK v Praze. Později se přestěhoval na samotu u Stožce na Prachaticku, kde přijal práci jako poříční dozorce u Povodí Vltavy.
První povídku otiskl Petr Pavlík v roce 1959 v Kulturním zpravodaji Českokrumlovska. V dalších letech publikoval v okresním a krajském tisku i v některých ústředních listech a časopisech.
Spolupracoval také s rozhlasem a televizí. Redigoval vesnická periodika - Život pod Smrčinou a Život pod Třístoličníkem. Přispíval i do sborníku Prameny.
Petr Pavlík ve své prozaické tvorbě čerpá převážně ze současnosti a nedávné minulosti Šumavy. Soustřeďuje se na úzké sepětí člověka s přírodou, na jeho společenskou aktivitu a morální odpovědnost.
Tak schválně, hoď! - 1967, novela, jejímž hlavním hrdinou je konfliktní mladý muž, absolvent hornické průmyslovky, který je vzhledem k minulosti svého otce nucen pracovat manuálně v průzkumném uranovém dole. Knižní debut.
Šumavský deník - 1976, román o životních osudech šumavského lesního dělníka Jakuba. Autor píše o jeho chudém dětství a mládí, útěku z nacistického koncentračního tábora i nešťastné lásce k osiřelé mladé Němce a poté o jeho životě po druhé světové válce.
Cesta z hor - 1979, román, ve kterém Pavlík vypráví příběh učitele Jana Kohoutka působícího na šumavské vsi.
Vichřice - 1981, román, v němž autor reportážním způsobem vytvořil obraz jednoho listopadového dne, kdy Šumavu postihla mimořádně silná vichřice.
Řeka -1982, baladická novela. Příběh šumavského hamerníka Jana Ambrože.
Skládá se ze dvou částí :
1. část se odehrává krátce po osvobození. Je v ní vylíčen Ambrožův život spjatý s řekou, jeho ovdovění, vztah k lidem a posléze jeho odchod z rodného kraje po křivém nařčení z vraždy.
2. část popisuje dočasný Ambrožův návrat do rodného kraje po dvaceti letech a radikální proměny kraje i lidí.
Svými prózami ze Šumavy Petr Pavlík navazuje na tvorbu Karla Klostermanna a Rudolfa Kalčíka.
Petr Pavlík se narodil v učitelské rodině. Po absolvování gymnázia v Prachaticích a základní vojenské službě pracoval jako dělník v lese, v geologickém průzkumu a ve stavebnictví.
V roce 1961 si Petr Pavlík udělal maturitu na střední pedagogické škole v Českých Budějovicích a až do roku 1976 učil na různých typech škol. V letech 1964 - 69 studoval dálkově češtinu a pedagogiku na filozofické fakultě UK v Praze. Později se přestěhoval na samotu u Stožce na Prachaticku, kde přijal práci jako poříční dozorce u Povodí Vltavy.
První povídku otiskl Petr Pavlík v roce 1959 v Kulturním zpravodaji Českokrumlovska. V dalších letech publikoval v okresním a krajském tisku i v některých ústředních listech a časopisech.
Spolupracoval také s rozhlasem a televizí. Redigoval vesnická periodika - Život pod Smrčinou a Život pod Třístoličníkem. Přispíval i do sborníku Prameny.
Dílo Petra Pavlíka
Petr Pavlík ve své prozaické tvorbě čerpá převážně ze současnosti a nedávné minulosti Šumavy. Soustřeďuje se na úzké sepětí člověka s přírodou, na jeho společenskou aktivitu a morální odpovědnost.
Tak schválně, hoď! - 1967, novela, jejímž hlavním hrdinou je konfliktní mladý muž, absolvent hornické průmyslovky, který je vzhledem k minulosti svého otce nucen pracovat manuálně v průzkumném uranovém dole. Knižní debut.
Šumavský deník - 1976, román o životních osudech šumavského lesního dělníka Jakuba. Autor píše o jeho chudém dětství a mládí, útěku z nacistického koncentračního tábora i nešťastné lásce k osiřelé mladé Němce a poté o jeho životě po druhé světové válce.
Cesta z hor - 1979, román, ve kterém Pavlík vypráví příběh učitele Jana Kohoutka působícího na šumavské vsi.
Vichřice - 1981, román, v němž autor reportážním způsobem vytvořil obraz jednoho listopadového dne, kdy Šumavu postihla mimořádně silná vichřice.
Řeka -1982, baladická novela. Příběh šumavského hamerníka Jana Ambrože.
Skládá se ze dvou částí :
1. část se odehrává krátce po osvobození. Je v ní vylíčen Ambrožův život spjatý s řekou, jeho ovdovění, vztah k lidem a posléze jeho odchod z rodného kraje po křivém nařčení z vraždy.
2. část popisuje dočasný Ambrožův návrat do rodného kraje po dvaceti letech a radikální proměny kraje i lidí.
Svými prózami ze Šumavy Petr Pavlík navazuje na tvorbu Karla Klostermanna a Rudolfa Kalčíka.