Petr z Mladoňovic, též z Mladeňovic, byl žákem Jana Husa, dramatický předchůdce moderních novinářů.
Petr z Mladoňovic studoval na Pražské univerzitě, kde byl žákem Mistra Jana Husa. V roce 1409 vykonal zkoušky a spolu s Janem z Příbramě a...
Životopis
Petr z Mladoňovic, též z Mladeňovic, byl žákem Jana Husa, dramatický předchůdce moderních novinářů.
Petr z Mladoňovic studoval na Pražské univerzitě, kde byl žákem Mistra Jana Husa. V roce 1409 vykonal zkoušky a spolu s Janem z Příbramě a Mikulášem z Pelhřimova se stal bakalářem. Závěrečné zkoušky se poprvé konaly podle dekretu Kutnohorského. V roce 1411 se Petr z Mladoňovic stal jedním z prvních členů koleje Litevské.
Petr z Mladoňovic se chtěl stát mistrem, ale jeho plány mu překazila doba náboženských bojů. Jako tajemník pana Jana z Chlumu byl členem průvodu, který doprovázel Mistra Jana Husa do Kostnice, kde chtěl Mistr hájit své učení.
Kostnický proces byl pro Petra největší událostí jeho života. V Kostnici prožil rok plný vzrušení. Navštěvoval Mistra Jana Husa ve vězení a Jan Hus ho nazval "nejvěrnějším a nejstálejším těšitelem a posilovatelem".
Petr z Mladoňovic schvaloval přijímání podobojí. Po porážce husitství stál na straně mírných mistrů Pražských. Působil na Univerzitě a v roce 1420 se stal kazatelem u sv. Michala na Starém Městě. V roce 1427 musel jako odpůrce Táborů opustit Prahu a usídlil se v Batelově. V roce 1438 se však do Prahy vrací a ujímá se farářství u sv. Michala a stal se rektorem Univerzity.
Petr z Mladoňovic se nejvíce věnoval univerzitní činnosti. Z této doby se dochovaly jeho přednášky a výklady několika Aristotelových spisů. V roce 1446 byl zvolen do poselstva, které mělo v Římě "vymoci potvrzení Jana Rokycany za arcibiskupa". Díky svému onemocnění však do Říma neodcestoval.
Petr z Mladoňovic zanechal rozsáhlé dokumentární dílo svědčící o jeho vernosti Husovi. Díky tomuto dílu se zachovalo mnoho kostnických listů Mistra Jana Husa a spolehlivé a podrobné zprávy o kostnickém procesu s Mistrem Janem. Petr velmi svědomitě a pečlivě shromažďoval velké množství dokladů - opisy dokumentů, jako osvědčení, listin, žalob, odpovědí, dopisů, traktátů a kázání, českých i latinských, které zaznamenávaly dovršení Husova života.
Relatio de M. J. Hus causa in concilio Constantinensi acta - rozsáhlá relace plná vsuvek, kterou Petr z Mladoňovic nenapsal najednou, ale po částech. Nezachovával pořadí v jakém události probíhaly, své poznámky často opravoval a doplňoval. Relace se zachovala v jediném rukopise úplně, nikoli však ve formě, jak ji autor chtěl uveřejnit. Je pravděpodobné, že dílo bylo redigováno Petrem dvakrát - poprvé těsně po kostnických událostech, zřejmě ještě v roce 1415. Druhá redakce, která také nebyla ještě definitivní, byla provedena do roku 1417. Bouřlivé doby zabránily Petrovi v dokončení práce. Opisovači rukopisů většinou opisovali jen poslední částí relace, týkající se události 5. a 6. července 1415. Tento díl býval často opatřen samostatným názvem a čten při bohoslužbách církve v českých protestantských kostelích na svátek Jana Husa namísto evangeliaa to až do doby Bělohorské. František Palacký v Dokumentech Husových z roku 1869 zrevidoval i neúplné rukopisy díla a naznačil, jak postupně vznikalo.
Narratio de magistro Hieronymo Pragensi pro Christi nomine Constantiae exusto – vyprávění o procesu s Jeronýmem Pražským v Kostnici
Petr z Mladoňovic studoval na Pražské univerzitě, kde byl žákem Mistra Jana Husa. V roce 1409 vykonal zkoušky a spolu s Janem z Příbramě a Mikulášem z Pelhřimova se stal bakalářem. Závěrečné zkoušky se poprvé konaly podle dekretu Kutnohorského. V roce 1411 se Petr z Mladoňovic stal jedním z prvních členů koleje Litevské.
Petr z Mladoňovic se chtěl stát mistrem, ale jeho plány mu překazila doba náboženských bojů. Jako tajemník pana Jana z Chlumu byl členem průvodu, který doprovázel Mistra Jana Husa do Kostnice, kde chtěl Mistr hájit své učení.
Kostnický proces byl pro Petra největší událostí jeho života. V Kostnici prožil rok plný vzrušení. Navštěvoval Mistra Jana Husa ve vězení a Jan Hus ho nazval "nejvěrnějším a nejstálejším těšitelem a posilovatelem".
Petr z Mladoňovic schvaloval přijímání podobojí. Po porážce husitství stál na straně mírných mistrů Pražských. Působil na Univerzitě a v roce 1420 se stal kazatelem u sv. Michala na Starém Městě. V roce 1427 musel jako odpůrce Táborů opustit Prahu a usídlil se v Batelově. V roce 1438 se však do Prahy vrací a ujímá se farářství u sv. Michala a stal se rektorem Univerzity.
Petr z Mladoňovic se nejvíce věnoval univerzitní činnosti. Z této doby se dochovaly jeho přednášky a výklady několika Aristotelových spisů. V roce 1446 byl zvolen do poselstva, které mělo v Římě "vymoci potvrzení Jana Rokycany za arcibiskupa". Díky svému onemocnění však do Říma neodcestoval.
Dílo Petra z Mladoňovic:
Petr z Mladoňovic zanechal rozsáhlé dokumentární dílo svědčící o jeho vernosti Husovi. Díky tomuto dílu se zachovalo mnoho kostnických listů Mistra Jana Husa a spolehlivé a podrobné zprávy o kostnickém procesu s Mistrem Janem. Petr velmi svědomitě a pečlivě shromažďoval velké množství dokladů - opisy dokumentů, jako osvědčení, listin, žalob, odpovědí, dopisů, traktátů a kázání, českých i latinských, které zaznamenávaly dovršení Husova života.
Relatio de M. J. Hus causa in concilio Constantinensi acta - rozsáhlá relace plná vsuvek, kterou Petr z Mladoňovic nenapsal najednou, ale po částech. Nezachovával pořadí v jakém události probíhaly, své poznámky často opravoval a doplňoval. Relace se zachovala v jediném rukopise úplně, nikoli však ve formě, jak ji autor chtěl uveřejnit. Je pravděpodobné, že dílo bylo redigováno Petrem dvakrát - poprvé těsně po kostnických událostech, zřejmě ještě v roce 1415. Druhá redakce, která také nebyla ještě definitivní, byla provedena do roku 1417. Bouřlivé doby zabránily Petrovi v dokončení práce. Opisovači rukopisů většinou opisovali jen poslední částí relace, týkající se události 5. a 6. července 1415. Tento díl býval často opatřen samostatným názvem a čten při bohoslužbách církve v českých protestantských kostelích na svátek Jana Husa namísto evangeliaa to až do doby Bělohorské. František Palacký v Dokumentech Husových z roku 1869 zrevidoval i neúplné rukopisy díla a naznačil, jak postupně vznikalo.
Narratio de magistro Hieronymo Pragensi pro Christi nomine Constantiae exusto – vyprávění o procesu s Jeronýmem Pražským v Kostnici