Prokop Lupáč z Hlaváčova, humanistické jméno Lupacius, byl básník, humanista a historik.

Prokop Lupáč z Hlaváčova pocházel z měšťanské rodiny. Jeho otec, Jan Lupáč, byl absolventem Pražské univerzity, matkou byla Anna z Rakovníka. Prokop Lupáč začal v roce 1555 studovat na artistické fakultě Univerzity Karlovy v Praze a 27. dubna 1558 získává titul bakaláře svobodných umění. Mistrem se stává 1.10.1561. Ještě v době Lupáčových studií vznikají jeho literární prvotiny. Ty se v roce 1556 dostaly až k mecenáši básníků, Janu Hodějovskému, který se s Prokopem Lupáčem setkal.

V letech 1561 - 63 působí Prokop Lupáč jako rektor školy v Nymburce. V roce 1564 je jmenován profesorem pražské akademie a v roce 1566 je zde zvolen děkanem. V roce 1569 je Prokop Lupáč přijat na místo radního písaře v Domažlicích a tuto funkci zastává až do roku 1572, kdy se stává členem městské rady v Domažlicích. V městské radě pak zasedal až do své smrti.

V roce 1574 se Prokop Lupáč oženil s vdovou po Martinovi Budychiovi Žateckém - domažlickém měšťanovi. Vzhledem k tomu, že Lupáč neměl vlastní děti, stal se po jeho smrti univerzálním dědicem jeho nevlastní syn Jakub Budychius Žatecký.


Prokop Lupáč napsal velké množství latinských a českých literárních děl, většinou básní.

Rerum bohemicarum ephemeris sive Kalendarium historicum - 1584, Deník českých událostí aneb Historický kalendář. Ne vše v tomto kalendáři je Lupáčovým dílem, přebíral práce svých současníků, které vyzval ke spolupráci. Dílo je nazáváno kalendářem proto, že zde popisuje každý den nějakou historickou událost, ale bez udání roku. Autor cituje i prameny, které již dnes neexistují.
Kalendář je psán latinsky ve verších. Tento kalendář požil jako pramen v roce 1590 k vytvoření mnohem slavnějšího kalendáře Daniel Adam z Veleslavína.

Historia o císaři Karlovi, toho jména čtvrtém, králi českém, sepsaná a v nově vůbec vydaná od M. Prokopa Lupáče z Hlavačova. Item posloupnej pořádek vůdcův, knížat a králuov slavného království českého