Rafael Alberti

dramatik, básník

Hodnocení na Kinobox.cz: ?
Narození:
16. prosince 1902
Úmrtí:
28. října 1999
Rafael Alberti byl španělský básník a dramatik, nositel mnoha ocenění. Rafael Alberti žil od roku 1917 v Madridě. Středoškolská studia nedokončil a rozhodl se věnovat malířství. Na počátku 20. let se u něho projevil i literární talent, což...

Životopis

Rafael Alberti byl španělský básník a dramatik, nositel mnoha ocenění.

Rafael Alberti žil od roku 1917 v Madridě. Středoškolská studia nedokončil a rozhodl se věnovat malířství. Na počátku 20. let se u něho projevil i literární talent, což dokázal hned první básnickou sbírkou Marinero en tierra – 1925, (Námořník na zemi). Dostal za ni Národní cenu. Od 30. let se aktivně účastnil politického života, za občanské války patřil k předním představitelům protifašistického odboje, mj. řídil literárně politický časopis El mono azul.
Po pádu republiky emigroval postupně do Paříže, Buenos Aires a nakonec do Říma. 1965 dostal Leninovu cenu. Do Španělska se vrátil v roce 1977 a 1985 tam obdržel Cervantesovu cenu.

Dílo Rafaela Albertiho:

Poezie:
První etapa básnického vývoje Rafaela Albertiho vycházela z prožitku rodné Andalusie, zejména její lidové tvořivosti, z neklidného ovzduší evropské avantgardy a z hlubokého vlivu staré domácí poezie.

Sbírky:
Sbírky obsahující lidové prvky, ale už s náznaky barokní poetiky:

La amante – 1926, (Milenka)
El alba del alhelí – 1927
Cal y canuo – 1929, (Vápno a kámen).

Autorův příklon k surrealismu charakterizují další sbírky:
Sobre los ángeles – 1929, (O andělích)
Sermones y moradas – 1930, (Kázání a příbytky)

Další proměna Albertiho tvorby vzešla z jeho rozhodnutí, reagovat na na španělskou politickou situaci:

Consignas – 1933, (Hesla)

13 Bandas y 48 estrellas, poema del Mar Caribe – 1935, (13 pruhů a 48 hvězd, báseň o Karibském moři)

De un momento a otro – 1937, (Na přelomu)
El poeta en la calle – 1938, (Básník na ulici)
Capital de la gloria – 1938, (Hlavní město slávy)

Poválečná poezie:
Coplas de Juan Panaderu – 1949, (Popěvky Jeníka Pekaře)
La primavera de los pueblos – 1961, (Jaro národů)

Do autorových veršů se postupně vrací lyričnost a častá je i tematika malířství.
Pro jeho emigrační tvorbu jsou charakteristické sbírky:

Entre el elavel y la espada – 1941, (Mezi karafiátem a mečem)
Pleamar – 1944, (Příliv)
A la pintura – 1948, (Na malířství)
Retornos de lo vivo lejano – 1952, (Návraty dalekého živého)
Baladas y canciones del Paraná – 1954, (Balady a básně od Parany)

Sbírky po autorově návratu do Evropy:
Roma, peligro para caminantes – 1968, (Řím, nebezpečí pro poutníky)
Los ocho nombrs de Piccaso – 1970, (Osm jmen Piccasových)

Divadelní hry:
Autorovy hry sice zaujmou působivým lyrickým laděním, ale nedosahují úrovně jeho lyriky.
El hombre deshabitado – 1940, (Neobydlený člověk)

Fermín Galán. Romance de ciego en tres actos, diez episodios y un epílogo – 1931, (F. G. Pouťová romance otřech jednáních, deseti epizodách a epilogu)

Albertiho prózy jsou převážně vzpomínkového rázu, jsou shrnuty do řady svazků:
La arboleda perdida – 1959, (Ztracené stromořadí)
Prosas encontradas – 1979, (Nalezené prózy)
Prossas – 1980