Robert Graves von Ranke byl anglický básník, romanopisec a kritik.

Robert Graves pocházel z početné středostavovské rodiny. Jeho otec Alfred Pereeval Graves byl dobově oblíbený angloirský básník. Matka pocházela u rodiny německých intelektuálů, otec byl historik Otta von Ranke.

Po středoškolských studiích na elitní Charterhouse School sloužil Robert Graves během 1. světové války na francouzské frontě. V červenci roku 1916 byl těžce raněn a ocitl se dokonce na seznamu padlých.

V letech 1918 - 29 žil Robert Graves v prvním manželství. Roku 1926 ukončil studium na univezitě v Oxfordu, poté vyučoval na univezitě v Káhiře. V letech 1929 - 39 žil na Mallorce s americkou básnířkou L. Ridingovou. Opět se tam vrátil po 2. světové válce s druhou manželkou.

V letech 1954 - 55 působil Robert Graves na univerzitě v Cambridgi, v letech 1961 - 66 byl profesorem poezie na univerzitě v Oxfordu.


Robert Graves byl jedním z nejvšestrannějších anglických spisovatelů. Jeho rozsáhlé dílo, asi 120 svazků, zahrnuje básně, prózy, eseje o literatuře a mytologii, biografie, knihy pro děti, překlady a adaptace.

Poezie:
Robert Graves se považoval především za básníka. Jeho poezie se vyznačuje napětím mezi romantikou a jejím chladným zhodnocením, mezi láskou a hrůzou, zkoumáním alternativ.

Inspirujícími východisky mu byly staré balady, keltská hrdinská a lidová poezie a básně T. Hardyho. Verše začal Robert Graves psát jako student, debutoval již v roce 1916. Celkem vydal téměř dvě desítky sbírek.

Bílá bohyně - 1948, 1952, 1961, studie, v níž autor zobevňuje svou vlastní zkušenost tvůrce mytologie. Tato historická mluvnice básnického mýtu vidí básníka v podřízení se této matriarchální bohyni.

Sebrané básně - 1975, sbírka shrnující jádro díla
Výbor z básní - 1992, česky Příznaky lásky

Próza:
Řadu Gravesových próz zahájily jeho rané vzpomínky:

Sbohem tomu všemu - 1929, rozšířené 1957, česky jako Ztracená léta. Autor v tomto díle vzpomíná na své dětství, vzdělání, otřesné zážitky z 1. světové války i setkání s významnými osobnostmi literárního života.

V celém svém díle se Robert Graves trvale obrací k anglickým dějinám a antickému starověku. Svých hlubokých znalostí využil při tvorbě historických románů:

Já Claudius - 1934, bylo zfilmováno

Claudius bůh a jeho žena Messalina - 1934, pokračování románu Já Claudius. V obou románech podal autor svěží pohled na historické postavy a události starověkého Říma.

Hrabě Belisarius - 1938, osudy generála Byzantské říše
Zlaté rouno - 1944, zde využil autor řecký mýtus
Král Ježíš - 1946, autor zde zpracovává biblické téma
Žena pana Miltona - 1943, hledí do soukromí významného anglického básníka

Další díla:
Lawrence a Arabové - 1927, česky Lawrence z Arábie, biografická studie

Amerika seržanta Lamba - 1940, jeden z románů o seržantu Lambovi z války Spojených států o nezávislost

Ostrov nerozumu - 1949, román
Homérova dcera - 1955, román
Soubor povídek, výbor Mozaika - 1991

Zájem o antickou literaturu vedl Roberta Gravese k četným překladům z řečtiny a latiny a rozsáhlému přehledu a výkladu řecké mytologie:
Řecké mýty - 1955

Eseje:
Robert Graves je autorem řady souborů esejů:
Přehled moderní poezie - 1928, spolupráce s L. Ridingovou
Obyčejný asfodél - 1949
Nejvyšší privilégium - 1955
Oxfordské projevy o poezii - 1962

Výbor z korespondence - 1988 - 90, dva svazky dokreslující osobnost Roberta Gravese.