Safvet-beg Bašagič byl bosenský a chorvatský bosňácký básník, novinář, překladatel, historik, politik a kulturní organizátor.
V roce 1882 se společně s rodinou přestěhoval do Sarajeva, kde letech 1885-1895 studoval gymnázium. Mezi lety 1895-1899...
Životopis
Safvet-beg Bašagič byl bosenský a chorvatský bosňácký básník, novinář, překladatel, historik, politik a kulturní organizátor.
V roce 1882 se společně s rodinou přestěhoval do Sarajeva, kde letech 1885-1895 studoval gymnázium. Mezi lety 1895-1899 navštěvoval Vídeňskou univerzitu, obory orientální jazyky a historie. Psát poezii začal už za studií na gymnáziu, ale jeho prvotina Trofanda iz hercegovačke dubrave (Rané ovoce z hercegovského hájku) vyšla až v roce 1896 v Záhřebu. V této době píše i první eseje o bosenské historii. V roce 1900 zakládá společně s Edhemem Mulabdićem a Osmanem Nuri Hadžićem noviny Behar (květ).
V letech 1900-1906 byl profesorem arabského jazyka na sarajevském Velkém gymnáziu. V roce 1903 zosnoval klub Gajret (Pomoc), nedlouho poté kluby El-Kamer (Měsíc) a Muslimanski klub (Muslimský klub). V roce 1907 vydával noviny Ogledalo (Zrcadlo). O rok později se vrátil opět do Vídně, aby dokončil disertační práci na téma Bosňáci a Hercegovci v islámské literatuře, kterou předložil v roce 1910. Ve stejném roce byl jmenován za člena Bosenského saboru (Parlamentu), kde po smrti Ali-bega Firduse obsadil místo předsedy. Na tomto místě setrval až do pádu rakousko-uherské monarchie. Od roku 1919 pracoval jako správce Zemského muzea v Sarajevu. V roce 1927 byl penzionován.
V politické i literární činnosti se přikláněl k bosňácko-chorvatské vzájemnosti. Je označován za zakladatele a vůdčí osobností „bosňácko-muslimské renesance" - bosňáckého národního obrození.
- Bošnjaci i Hercegovci u Islamskoj književnosti (1912; Bosňáci a Hercegovci v islámské literatuře)
- Gazi Husrevbeg (1907; Biografie Gazi Husrev-bega)
- Kratka uputa u prošlost Bosne i Hercegovine (1463-1850)(1900; Stručný úvod do minulosti Bosny a Hercegoviny)
- Najstarija Turska vijest o Kosovskom boju (1924; Nejstarší turecká zvěst o Kosovském boji)
- Znameniti Hrvati, Bošnjaci i Hercegovci u Turskoj carevini (1931; Významní Chorvati, Bosňáci a Hercegovci v Turecké říši)
Básnická tvorba :
- Abdullah-paša (1900; rozsáhlá dramatická báseň o čtyřech dějstvích)
- Izabrane pjesme (1913; Vybrané písně)
- Misli i čuvstva (1905; Myšlenky a pocity)
V roce 1882 se společně s rodinou přestěhoval do Sarajeva, kde letech 1885-1895 studoval gymnázium. Mezi lety 1895-1899 navštěvoval Vídeňskou univerzitu, obory orientální jazyky a historie. Psát poezii začal už za studií na gymnáziu, ale jeho prvotina Trofanda iz hercegovačke dubrave (Rané ovoce z hercegovského hájku) vyšla až v roce 1896 v Záhřebu. V této době píše i první eseje o bosenské historii. V roce 1900 zakládá společně s Edhemem Mulabdićem a Osmanem Nuri Hadžićem noviny Behar (květ).
V letech 1900-1906 byl profesorem arabského jazyka na sarajevském Velkém gymnáziu. V roce 1903 zosnoval klub Gajret (Pomoc), nedlouho poté kluby El-Kamer (Měsíc) a Muslimanski klub (Muslimský klub). V roce 1907 vydával noviny Ogledalo (Zrcadlo). O rok později se vrátil opět do Vídně, aby dokončil disertační práci na téma Bosňáci a Hercegovci v islámské literatuře, kterou předložil v roce 1910. Ve stejném roce byl jmenován za člena Bosenského saboru (Parlamentu), kde po smrti Ali-bega Firduse obsadil místo předsedy. Na tomto místě setrval až do pádu rakousko-uherské monarchie. Od roku 1919 pracoval jako správce Zemského muzea v Sarajevu. V roce 1927 byl penzionován.
V politické i literární činnosti se přikláněl k bosňácko-chorvatské vzájemnosti. Je označován za zakladatele a vůdčí osobností „bosňácko-muslimské renesance" - bosňáckého národního obrození.
Dílo Safvet-bega Bašagiče
Historické eseje :- Bošnjaci i Hercegovci u Islamskoj književnosti (1912; Bosňáci a Hercegovci v islámské literatuře)
- Gazi Husrevbeg (1907; Biografie Gazi Husrev-bega)
- Kratka uputa u prošlost Bosne i Hercegovine (1463-1850)(1900; Stručný úvod do minulosti Bosny a Hercegoviny)
- Najstarija Turska vijest o Kosovskom boju (1924; Nejstarší turecká zvěst o Kosovském boji)
- Znameniti Hrvati, Bošnjaci i Hercegovci u Turskoj carevini (1931; Významní Chorvati, Bosňáci a Hercegovci v Turecké říši)
Básnická tvorba :
- Abdullah-paša (1900; rozsáhlá dramatická báseň o čtyřech dějstvích)
- Izabrane pjesme (1913; Vybrané písně)
- Misli i čuvstva (1905; Myšlenky a pocity)