Singrid Undsetová byla norská spisovatelka, která proslavila svou zemi svými romány, povídkami a obzvláště svými cyklickými skladbami. V roce 1928 jí byla udělena Nobelova cena za literaturu, především za její výstižné líčení severského života ve...
Životopis
Singrid Undsetová byla norská spisovatelka, která proslavila svou zemi svými romány, povídkami a obzvláště svými cyklickými skladbami. V roce 1928 jí byla udělena Nobelova cena za literaturu, především za její výstižné líčení severského života ve středověku.
Singrid Undsetová se narodila jako nejstarší ze tří sester v Kalunborgu. Její otec Ingvald Martin Undset jako archeolog trávil většinu svého života na cestách, téměř po všech částech Evropy. Za práci „Počátky železné doby v severní Evropě“ získal v roce 1881 doktorát.
O svět dávných dob měla Undsetová zájem již v mládí a to jak četbou staroseverské literatury, tak pod vlivem svého otce. Když ten předčasně zemřel, musela si hledat zaměstnání. Začala pracovat v kanceláři a přitom se pokoušela o literární tvorbu.
V roce 1912 se Singrid Undsetová v Belgii provdala za norského malíře A.C.Svarstada. V roce 1924 byla přijata do římskokatolické církve a tím bylo její manželství bylo prohlášeno za neplatné, protože bývalá manželka jejího muže ještě žila. Měli tři děti a od roku 1919 žili v Lillehammeru.
K nejpřednějším námětům tvorby Singrid Undsetové patří psychologie lidské duše.
Próza:
Paní Marta Oulie – 1907, první autorčin román
Jenny - 1911 (č. 1933,1947), román tragického ženského osudu, který měl velký úspěch doma i v zahraničí.
Kristin Lavransdatter – 1 -3, - 1920 – 22 (Kristina Vavřincová – č. 1931 – 36), třídilná kronika patří k vrcholným autorčiným dílům. Je to široký a hluboce lidský obraz vášnivého a pokorného života.
Autorčinu zásadní proměnu, když přestupuje ke katolické víře ukazují díla:
Olav Audunsson – 1 -4, - 1925 – 27 (č. 1935 – 36)
Gymnadenia
Hořící keř
Bílé orchideje
Věrná manželka
V esejích a úvahách je ústředním problémem Undsetové niterní život ženy. Podstatu rozporů mezi mužem a ženou vidí často v přehnaných emancipačních snahách, které v podstatě odmítá.
Pohled do jejích osobních a literárních osudů poskytují knihy:
Etapy – 1929
Jedenáct let – 1934
Návrat k budoucnosti – 1945
Šťastné dny – 1947
Sebrané romány a povídky ze současnosti, 10 sv. 1932 – 49
Romány ze středověku, 10 sv. – 1949
Zvlášť významná jsou válečná léta, strávená v USA a věnovaná usilovné práci ve prospěch okupovaného Norska.
Většina ostatních děl byla přeložena do češtiny nebo slovenštiny.
Singrid Undsetová se narodila jako nejstarší ze tří sester v Kalunborgu. Její otec Ingvald Martin Undset jako archeolog trávil většinu svého života na cestách, téměř po všech částech Evropy. Za práci „Počátky železné doby v severní Evropě“ získal v roce 1881 doktorát.
O svět dávných dob měla Undsetová zájem již v mládí a to jak četbou staroseverské literatury, tak pod vlivem svého otce. Když ten předčasně zemřel, musela si hledat zaměstnání. Začala pracovat v kanceláři a přitom se pokoušela o literární tvorbu.
V roce 1912 se Singrid Undsetová v Belgii provdala za norského malíře A.C.Svarstada. V roce 1924 byla přijata do římskokatolické církve a tím bylo její manželství bylo prohlášeno za neplatné, protože bývalá manželka jejího muže ještě žila. Měli tři děti a od roku 1919 žili v Lillehammeru.
Dílo Singrid Undsetové:
K nejpřednějším námětům tvorby Singrid Undsetové patří psychologie lidské duše.
Próza:
Paní Marta Oulie – 1907, první autorčin román
Jenny - 1911 (č. 1933,1947), román tragického ženského osudu, který měl velký úspěch doma i v zahraničí.
Kristin Lavransdatter – 1 -3, - 1920 – 22 (Kristina Vavřincová – č. 1931 – 36), třídilná kronika patří k vrcholným autorčiným dílům. Je to široký a hluboce lidský obraz vášnivého a pokorného života.
Autorčinu zásadní proměnu, když přestupuje ke katolické víře ukazují díla:
Olav Audunsson – 1 -4, - 1925 – 27 (č. 1935 – 36)
Gymnadenia
Hořící keř
Bílé orchideje
Věrná manželka
V esejích a úvahách je ústředním problémem Undsetové niterní život ženy. Podstatu rozporů mezi mužem a ženou vidí často v přehnaných emancipačních snahách, které v podstatě odmítá.
Pohled do jejích osobních a literárních osudů poskytují knihy:
Etapy – 1929
Jedenáct let – 1934
Návrat k budoucnosti – 1945
Šťastné dny – 1947
Sebrané romány a povídky ze současnosti, 10 sv. 1932 – 49
Romány ze středověku, 10 sv. – 1949
Zvlášť významná jsou válečná léta, strávená v USA a věnovaná usilovné práci ve prospěch okupovaného Norska.
Většina ostatních děl byla přeložena do češtiny nebo slovenštiny.