Taras Ševčenko (25.2.1814 - 26.2.1861 dle ruského kalendáře) byl významný ukrajinský básník, jehož tvorba vstoupila do světového povědomí, prozaik, dramatik, malíř, zakladatel novodobé ukrajinské literatury.

Taras Ševčenko pocházel z nevolnické rodiny a záhy osiřel. Pracoval jako sluha u statkáře, s nímž se dostal v roce 1830 do Sankt - Petěrburgu. Vyučil se u soukromého výtvarníka, poznal zblízka umělecký svět.

Taras Ševčenko se stal žákem a přítelem K. Brjullova, jehož portrét V. A. Žukovského byl vydražen za částku,která umožnila Ševčenkovi v roce 1838 vykoupení na svobodu. Tím mu byla otevřena cesta ke vzdělání. Absolvoval Akademii výtvarných umění a stal se akademickým malířem.

V roce 1845 se Ševčenko stal členem tajného Cyrilometodějského bratrstva. O dva roky později byl spolu s ostatními členy zatčen a za proticarskou báseň Sen, která byla nalezena při prohlídce, byl odsouzen k deseti letům vyhnanství v Orské pevnosti za Uralem, se zákazem psát i malovat. Navzdory zákazu tajně psal, nejčastěji drobnou lyriku.

V posledním období svého života žil Taras Ševčenko půl roku pod policejním dohledem v Nižním Novgorodě. Na jaře roku 1859 dostal povolení k návratu na Ukrajinu, ale po pěti měsících byl znovu zatčen za revoluční agitaci.

Ševčenkova státní cena je nejvýznamnější ukrajinskou cenou za uměleckou tvorbu. Byla zřízena v roce 1969 a je udělována každoročně k datu narození Tarase Ševčenka, tj. k 9.3. K laureátům ceny patří i O. Hončar, Hryhorij Ťuťannyk a Hryhir Ťuťannyk, M. Bažan a další.


Taras Ševčenko byl zakladatelem novodobé ukrajinské literatury, jehož tvorba byla těsně spjata s národním obrozeneckým hnutím na Ukrajině.

Próza:
Raná autorova tvorba měla výrazně romantický ráz. Obsahuje buřičské motivy, vyznačuje se lyrikou, převahou baladických žánrů, historickými náměty a heroizací minulosti.

Kobzar - 1840, sbírka básní, kterou Ševčenko vstoupil do literatury. Od té doby celé jeho básnické dědictví vychází pod tímto názvem. Původní Kobzar obsahoval osm romantických básní.

Balady obsahující hlavní motiv básníkovy tvorby - konflikt mezi touhou člověka po štěstí a nemožností tuto touhu uskutečnit:
Pomatená
Topol

Kateřina - sociální poema, v níž ztvárnil první z galerie ženských postav tragického osudu.

Hajdamaci - 1838 - 41, historická poema zpracovaná na materiálu protifeudálního selského povstání.

Pod dojmem otřesné nevolnické reality napsal Ševčenko řadu protinevolnických, proticarských a protiruských poem, v nichž ústí kritický postoj v revoluční protest:

Tři léta - rukopisná sbírka zmíněného zaměření
Sen - 1844
Kavkaz - 1845
I mrtvým i živým...... - 1845

Služka - 1845, sociálně psychologická poema o postavení ženy a matky v nevolnické společnosti.

Jeretyk - 1845, Kacíř, poema k níž byl inspirován osobností Jana Husa.
V kasematech - cyklus politických básní psaných ve vyhnanství.

Poemy s postavami bojovných žen, psané rovněž ve vyhnanství:
Kněžna
Maryna

Novopokřtěnci - 1857, alegorická poema, romantická vize budoucáho světa v podobě biblické parafráze.

Próza:

Žurnal - 1857 - 58, Deník, unikátní lidský, memoárový, literární a filozofický dokument. V něm autor ve formě zpovědi shrnul svou životní zkušenost vyhnance i své estetické krédo.

Poemy, povesti i rasskazy - soubor Śevčenkova díla. Součástí tohoto souboru je devět ruských novel, které vznikly v letech 1853 - 57.

Novely:
V novelách využívá autor autobiografický materiál a nastoluje nové téma postavení umělce v nevolnické společnosti.
Umělec - 1856
Hudebník - 1857

Dramatická tvorba:
Nazar Stodolja - 1862, historické drama z kozácké doby, nejzdařilejší drama z autorovy dramatické tvorby