Václav František Kocmánek byl autorem veršů, koled, písní a divadelních her.

Václav František Kocmánek, také Kozmanecius, Kozmanides, se narodil v Čáslavi, jeho otec byl vysloužilým vojákem z tureckých válek. Na pražské univerzitě dosáhl titulu bakalář. Učil ve východních Čechách, od roku 1639 v Praze. Zde byl i správcem kůru u sv Petra, sv. Jindřicha a sv. Štěpána.

Kocmánek po Bílé hoře neemigroval, jako mnozí z řad inteligence. Přestoupil na katolictví a patřil k těm nemnoha, kteří v době baroka psali česky verše a divadelní hry.


Skladby V. F. Kocmánka, rozsahem neveliké, jsou spíše dobovými dokumenty než uměleckými díly. Jejich cena je však v tom, že zachovaly lidovou řeč té doby a poznatky o životě prostého lidu. Těžký život venkovského lidu je námětem skladeb:

Naříkání a pláč sprostých a ubohých sedlákův českých na lid vojenský
Píseň o Tomášovi Dvořákovi

Krátké sepsání o hrozné válce, která léta Páně 1618 v České zemi začala – použil i zápisky svého otce. Závěr sepsání tvoří úvahy o třicetileté válce.

Dramatická tvorba:
Smysl Kocmánkovy tvorby je v jeho hrách. Vedle hry o narození Páně to byla především „interludia“. Nebyly to hry v dnešním slova smyslu, ale krátké komedie či komediální výstupy, frašky. Byly určeny prostým divákům při venkovských slavnostech, posvíceních apod. Tomu odpovídala jednoduchá témata a často obrouhlé vyjadřování.
Z jeho interludií se zachovalo sedm.

Actus pobožný o narození syna božího – Kocmánkův pokus o vážnou hru s vánoční tematikou.

Všechny Kocmánkovy práce zůstaly v rukopise a tištěny byly až v moderní době.