Dr. Václav Vojtěch PhC byl vědec, zeměpisec, polárník, nositel Zlaté medaile Kongresu USA - nejvyššího amerického civilního vyznamenání, podobné vysoké vyznamenání získal z Čechů už jen exprezident Václav Havel.

Václav Vojtěch jako mladý a ambiciózní zaměstnanec Českého zemského archivu působil v letech 1922 – 1923 v Paříži. Jeho úkolem bylo pátrat po osudech českých vojáků za první světové války. Zlom v jeho životě nastává po zhlédnutí filmu o tragické výpravě Brita Roberta F. Scotta na jižní pól. Od té doby měl jasno, čeho chce v životě dosáhnout a jde mimořádně vytrvale za svým cílem.

V té době se připravuje sibiřská výprava slavného norského polárníka Nansena a Vojtěch se na ni snaží dostat. Je ale Nansenem odmítnut. Pro své marné úsilí si Vojtěch vysloužil přezdívku „ Don Quijote české vědy“, nebo byl označován za umanutého amatéra.

Václav Vojtěch se dozvídá o chystané expedici Američana Richarda Evelyna Byrda. Přestože je Byrdem odmítán, nakonec se mu po velkém úsilí podaří, že je přijat, ale ne jako vědec, ale v roli topiče, stevarda a nakonec psovoda. Na náročnou cestu mu tehdy přispívají i prezident Tomáš Garrigue Masaryk, podnikatel Tomáš Baťa a pražský vydavatelský dům Melantrich.

Parník vyplul 1.12.1928 a po dvou měsících zakotvil ve Velrybím zálivu Rossova moře. Vojtěch se rovněž podílel na stavbě Byrdova tábora Malá Amerika a po měsíci se jako člen posádky lodi City of New York vrátil na tři měsíce na Nový Zéland. Tam se ocitl v táboře psích smeček, kde se naučil řídit psí spřežení.

Dne 29.11.1929 Richard Byrd se svou posádkou jako první na světě přeletí v letadle jižní pól. Zásobovací lodě míří opět do Antarktidy, kde vyzvedávají ostatní členy expedice, kteří zatím zůstávali v Malé Americe. V únoru roku 1930 se Vojtěch Václav rozloučí s ledovým kontinentem.

Po návratu navštíví Václav Vojtěch se svými přáteli nejdříve Ameriku, kde je vítají se všemi poctami a kde získávají Zlatou medaili Kongresu USA. Zároveň dostává dopis od Richarda Byrda, ve kterém mu vyjadřuje uznání a poděkování za jeho činnost v expedici.

V červenci roku 1930 se Vojtěch vrátil do Československa, kde se mu v Praze dostalo velkolepého přivítání. Publikoval řadu článků a pořádal přednášky o své cestě na jižní pól, které měly velký úspěch.

Václav Vojtěch se učil i létat, ale stále ho lákaly dálky. Rozhodl se navštívit severní Kanadu a Aljašku. Znovu se připravoval vyplout na moře za svým cílem, měl již zakoupen i lodní lístek.
Před odjezdem se rozloučil s přáteli, ale při jízdě po Labi poblíž Sadské u Nymburka se s ním kánoe převrhla a po nárazu na hranu již nevyplaval.

Byrd po oznámení o náhlém úmrtí Václava Vojtěcha napsal: „Byl výborným typem muže a prokázal vlastnosti, jimiž vynikal v naší výpravě. Byl chloubou své vlasti.“


Námořníkem, topičem a psovodem za jižním polárním kruhem – 1932, kniha se stala bestselerem.