Van Wyck Brooks byl americký historik a kritik.
Van Wyck Brooks po ukončení studií na Harvardu byl dopisovatelem v Londýně, poté učil na univerzitě v Kalifornii a opět několik let v Londýně. Do USA se vrátil po vypuknutí války.
Působil jako...
Životopis
Van Wyck Brooks byl americký historik a kritik.
Van Wyck Brooks po ukončení studií na Harvardu byl dopisovatelem v Londýně, poté učil na univerzitě v Kalifornii a opět několik let v Londýně. Do USA se vrátil po vypuknutí války.
Působil jako redaktor, kritik a překladatel z francouzštiny.
Mezi první díla Van Wycka Brookse patří kritické knihy. Autor v nich podniká útok na dosavadní kulturní tradici. Žádá bohatší rozvoj člověčenství, velkou roli v tom má mít umění.
Víno puritánů – 1909
Amerika dospívá – 1915
Písemnictví a vůdcovství – 1918
Zkouška M. Twaina – 1920. Brooks kritizoval i Marka Twaina za to, že v nuzném kulturním prostředí ochudil svou tvorbu na primitivní žertovnost, i když při svých schopnostech měl navíc. Toto jeho tvrzení vyvolalo velký odpor u kritiků a čtenářů. Ti považovali M. Twaina za průbojného tvůrce, který primitivní lidový folklór povznesl na uměleckou výši.
Bylo viditelné, že Brooks nemá sám ujasněná měřítka a tíhne k jakémusi reformnímu idealismu.
Časem se autor zamiloval do historie, kterou dříve odsuzoval. Tento úplný obrat se projevil již v autorových dvou knihách o R. W. Emersonovi – 1927, 1932. Zřetelně se vtělil do díla, podávajícího obraz kultury USA v 19. století a raném 20. století.
Rozkvět Nové Anglie – 1936, Pullitzerova cena v roce 1937. Tato kniha je spíše dějinami životních osudů a prostředí jednotlivých spisovatelů.
Babí léto Nové Anglie – 1940
Svět W. Irvinga – 1940
Časy Melvilla a Whitmana – 1947
Důvěřivá léta – 1952
Všechny svazky byly vydány pod souhrnným titulem – Tvůrci a nálezci.
I při své dokumentárnosti je to dílo více umělecké než vědecké.
Van Wyck Brooks po ukončení studií na Harvardu byl dopisovatelem v Londýně, poté učil na univerzitě v Kalifornii a opět několik let v Londýně. Do USA se vrátil po vypuknutí války.
Působil jako redaktor, kritik a překladatel z francouzštiny.
Dílo Van Wycka Brookse:
Mezi první díla Van Wycka Brookse patří kritické knihy. Autor v nich podniká útok na dosavadní kulturní tradici. Žádá bohatší rozvoj člověčenství, velkou roli v tom má mít umění.
Víno puritánů – 1909
Amerika dospívá – 1915
Písemnictví a vůdcovství – 1918
Zkouška M. Twaina – 1920. Brooks kritizoval i Marka Twaina za to, že v nuzném kulturním prostředí ochudil svou tvorbu na primitivní žertovnost, i když při svých schopnostech měl navíc. Toto jeho tvrzení vyvolalo velký odpor u kritiků a čtenářů. Ti považovali M. Twaina za průbojného tvůrce, který primitivní lidový folklór povznesl na uměleckou výši.
Bylo viditelné, že Brooks nemá sám ujasněná měřítka a tíhne k jakémusi reformnímu idealismu.
Časem se autor zamiloval do historie, kterou dříve odsuzoval. Tento úplný obrat se projevil již v autorových dvou knihách o R. W. Emersonovi – 1927, 1932. Zřetelně se vtělil do díla, podávajícího obraz kultury USA v 19. století a raném 20. století.
Rozkvět Nové Anglie – 1936, Pullitzerova cena v roce 1937. Tato kniha je spíše dějinami životních osudů a prostředí jednotlivých spisovatelů.
Babí léto Nové Anglie – 1940
Svět W. Irvinga – 1940
Časy Melvilla a Whitmana – 1947
Důvěřivá léta – 1952
Všechny svazky byly vydány pod souhrnným titulem – Tvůrci a nálezci.
I při své dokumentárnosti je to dílo více umělecké než vědecké.