Vasilij Makarovič Šukšin byl ruský prozaik, scenárista, herec a režisér.

Vasilij M. Šukšin se narodil v chudé rolnické rodině. Již od patnácti let pracoval v různých zaměstnáních, později studoval na Kinematografickém institutu v Moskvě. Filmové a literární tvorbě se věnoval od šedesátých let.

V. M. Šukšin zemřel na srdeční selhání při natáčení filmu podle románu Michaila Alexandroviče Šolochova - Bojovali za vlast.


Pro tvorbu Vasilie M. Šukšina je charakteristické propojení filmového umění a literatury.
Natočil řadu filmů podle vlastních scénářů, byl nejen scenáristou, ale i režisérem a hercem ve hrách:

Žije takový chlapík
Třesky – plesky
Podivní lidé
Váš syn a bratr
Červená kalina

Próza:
Těžištěm literární Šukšinovy tvorby jsou povídky. Zajímavé jsou především studiemi podivínů, lidí svérázných názorů a způsobu života.

Vesničané – 1963, sbírka povídek o odchodu vesničanů do měst a jejich adaptaci v nových podmínkách.

V dalších povídkových souborech vyjadřuje pochopení pro slabosti a nelehký osud svých nenápadných hrdinů:
Krajané – 1970
Charakteři – 1973
Rozprávky za měsíčního svitu – 1974

Červená kalina – 1974. Povídka byla zpočátku bez velkého zájmu publikovaná časopisecky. Na základě filmového zpracování, ve kterém hráli hlavní role Šukšin a jeho žena, vyvolala velký ohlas a film získal mezinárodní proslulos a inicioval i zájem o další autorovu literární tvorbu. Červená kalina je příběhem recidivisty Semjona Prokudina, přezdívaného Smůla. Po propuštění z vězení se snaží o nový život v návratu k půdě a poctivé práci. Smrt jej však zasáhne z rukou dřívějších parťáků, kteří nepřijali jeho snahu o postivý život.

Satiricky jsou zaměřena díla:
Energičtí lidé – 1974
Zorný úhel – 1974
Než kohout třikrát zakokrhá – 1975

Šukšin je rovněž autorem řady publicistických statí, hlavně z oblasti estetiky a etiky.