Vasilij Vladimírovič Bykov
dramatik, překladatel, prozaik
- Narození:
- 19. června 1924
- Úmrtí:
- 23. června 2003
Upravit profil
Vasilij Vladimírovič Bykov byl běloruským prozaikem, později i dramatikem, který si většinu svých děl překládal do ruštiny.
Vasilij V. Bykov se narodil jako Vasil Bykau v rodině rolníka. Jako student umělecké školy odešel dobrovolně na frontu...
Životopis
Vasilij Vladimírovič Bykov byl běloruským prozaikem, později i dramatikem, který si většinu svých děl překládal do ruštiny.
Vasilij V. Bykov se narodil jako Vasil Bykau v rodině rolníka. Jako student umělecké školy odešel dobrovolně na frontu a v hodnosti důstojník zůstal v armádě ještě deset let. Nakonec se usadil v Minsku, publikoval pravidelně v časopise Novyj mir. V roce 1981 se stal členem předsednictva Svazu spisovatelů SSSR, v roce 1986 členem sekretariátu.
V roce 1984 získal V. V. Bykov titul Hrdina socialistické práce.
Vasilij Bykov se hlásí k tradici válečných románů zaměřených proti pseudohrdinství, soustřeďuje se na běžné válečné dny s jejich hrůzami, s ochotou pomoci i s darebáctvím ve vlastních řadách.
Literární činnost zahájil v roce 1955 válečnými povídkami:
Smerť čeloveka
Oboznik (Voják od trénu)
Treťja raketa – 1962 (č. Třetí raketa – 1964). Novela vzbudila velký zájem pro pravdivé líčení válečných zážitků.
Mörtvym ne bol´no – 1966 (č. Mrtvé to nebolí – 1967). Novela v níž autorův bezohledně kritický realismus vyvolal odmítavé stanovisko KS. Bykov ale zůstal svému tématu věrný. Psal o osvědčení a selhání člověka na frontě i mezi partyzány.
Roku 1974 obdržel autor Státní cenu za 2 delší povídky:
Obelisk – 1972 (č. 1974), o dobrovolné smrti učitele v partyzánském boji
Dožiť do rassveta – (č. Žít do svítání – 1976)
Znak bedy (č. Znamení zla – 1987), novela za kterou v roce 1986 získal Leninovu cenu.
Pojti i ne vernuťsa – 1978 (č. Cesta bez návratu – 1981. Novela jejíž příběh se odehrává na podzim roku 1942 v běloruském zázemí. Novela byla také zdramatizována.
Kar´jer – 1986 (č. Lom – 1989), novela v níž pátrá hrdina po ženě, která ve válce zahynula. Pochopí svou vinu a obrací se k Bohu.
V tumane – 1987 (č. V mlze). V novele se autor soustřeďuje na problém zabíjení na rozkaz, stanovisko ke smrti a pomíjivost lidského života.
Brodskij se i odvažuje protestovat proti oficiálnímu názoru a tvrdí, že upadnout do zajetí není provinění, ale neštěstí:
Alˇpijskaja ballada – 1964 ((Alpská balada) - novela
Filmografie:
Alpská balada - 1965
Znamení zla – 1986
Vasilij V. Bykov se narodil jako Vasil Bykau v rodině rolníka. Jako student umělecké školy odešel dobrovolně na frontu a v hodnosti důstojník zůstal v armádě ještě deset let. Nakonec se usadil v Minsku, publikoval pravidelně v časopise Novyj mir. V roce 1981 se stal členem předsednictva Svazu spisovatelů SSSR, v roce 1986 členem sekretariátu.
V roce 1984 získal V. V. Bykov titul Hrdina socialistické práce.
Dílo Vasilije V. Bykova:
Vasilij Bykov se hlásí k tradici válečných románů zaměřených proti pseudohrdinství, soustřeďuje se na běžné válečné dny s jejich hrůzami, s ochotou pomoci i s darebáctvím ve vlastních řadách.
Literární činnost zahájil v roce 1955 válečnými povídkami:
Smerť čeloveka
Oboznik (Voják od trénu)
Treťja raketa – 1962 (č. Třetí raketa – 1964). Novela vzbudila velký zájem pro pravdivé líčení válečných zážitků.
Mörtvym ne bol´no – 1966 (č. Mrtvé to nebolí – 1967). Novela v níž autorův bezohledně kritický realismus vyvolal odmítavé stanovisko KS. Bykov ale zůstal svému tématu věrný. Psal o osvědčení a selhání člověka na frontě i mezi partyzány.
Roku 1974 obdržel autor Státní cenu za 2 delší povídky:
Obelisk – 1972 (č. 1974), o dobrovolné smrti učitele v partyzánském boji
Dožiť do rassveta – (č. Žít do svítání – 1976)
Znak bedy (č. Znamení zla – 1987), novela za kterou v roce 1986 získal Leninovu cenu.
Pojti i ne vernuťsa – 1978 (č. Cesta bez návratu – 1981. Novela jejíž příběh se odehrává na podzim roku 1942 v běloruském zázemí. Novela byla také zdramatizována.
Kar´jer – 1986 (č. Lom – 1989), novela v níž pátrá hrdina po ženě, která ve válce zahynula. Pochopí svou vinu a obrací se k Bohu.
V tumane – 1987 (č. V mlze). V novele se autor soustřeďuje na problém zabíjení na rozkaz, stanovisko ke smrti a pomíjivost lidského života.
Brodskij se i odvažuje protestovat proti oficiálnímu názoru a tvrdí, že upadnout do zajetí není provinění, ale neštěstí:
Alˇpijskaja ballada – 1964 ((Alpská balada) - novela
Filmografie:
Alpská balada - 1965
Znamení zla – 1986