Verner von Heidenstam
básník, prozaik
- Narození:
- 6. července 1859
- Úmrtí:
- 20. května 1940
Upravit profil
Verner von Heidenstam byl švédský spisovatel, ústřední postava švédského novoromantismu, nositel Nobelovy ceny.
Verner von Heidenstam se narodil v rodině statkáře. Od mládí se léčil na tuberkulózu a při léčebných pobytech v jižní Evropě se...
Životopis
Verner von Heidenstam byl švédský spisovatel, ústřední postava švédského novoromantismu, nositel Nobelovy ceny.
Verner von Heidenstam se narodil v rodině statkáře. Od mládí se léčil na tuberkulózu a při léčebných pobytech v jižní Evropě se zároveň vzdělával. Žil nejdéle ve Švýcarsku, v Římě a v Paříži studoval malířství. Od roku 1912 byl členem Švédské akademie. V roce 1916 mu byla udělena Nobelova cena za literaturu.
Verner von Heidenstam byl básníkem i prozaikem.
Poezie:
Pouť a léta toulek - 1888, lyrická sbírka, jíž autor zahájil nástup švédského novoromantismu. Vyznačuje se mj. bohatou fantazií, orientálními motivy a konkrétními metaforami.
Dalším výrazným prvkem jeho lyriky je láska k rodnému kraji a úcta k jejímu lidu, přecházející až v nacionální patos:
Sbírky:
Básně - 1895
Lid - 1902
Nové básně - 1915
Próza:
Endymion - 1889, román v němž využil exotické motivy muslimské kultury
Karolini - 1897 - 98, sbírka povídek
V historických románech často idealizoval historii, historické látky využíval k zobrazení dobových problémů:
Pouť sv. Birgitty - 1901
Svatý Jiří a drak - 1900
Strom Folkungů - 1905 - 1907
Hans Alienus - 1892, fantaskní ideový román. Je komponován v duchu romantické prózy.
Verner von Heidenstam se narodil v rodině statkáře. Od mládí se léčil na tuberkulózu a při léčebných pobytech v jižní Evropě se zároveň vzdělával. Žil nejdéle ve Švýcarsku, v Římě a v Paříži studoval malířství. Od roku 1912 byl členem Švédské akademie. V roce 1916 mu byla udělena Nobelova cena za literaturu.
Dílo Vernera von Heidenstama:
Verner von Heidenstam byl básníkem i prozaikem.
Poezie:
Pouť a léta toulek - 1888, lyrická sbírka, jíž autor zahájil nástup švédského novoromantismu. Vyznačuje se mj. bohatou fantazií, orientálními motivy a konkrétními metaforami.
Dalším výrazným prvkem jeho lyriky je láska k rodnému kraji a úcta k jejímu lidu, přecházející až v nacionální patos:
Sbírky:
Básně - 1895
Lid - 1902
Nové básně - 1915
Próza:
Endymion - 1889, román v němž využil exotické motivy muslimské kultury
Karolini - 1897 - 98, sbírka povídek
V historických románech často idealizoval historii, historické látky využíval k zobrazení dobových problémů:
Pouť sv. Birgitty - 1901
Svatý Jiří a drak - 1900
Strom Folkungů - 1905 - 1907
Hans Alienus - 1892, fantaskní ideový román. Je komponován v duchu romantické prózy.