Vilém Mrštík byl prozaik, dramatik, literární kritik a překladatel.

Vilém Mrštík se narodil jako druhý ze čtyř synů jihomoravského ševce. Jeho bratrem byl Alois Mrštík, rovněž spisovatel. Část dětství prožil Vilém Mrštík v Ostrovačicích u Brna, kam se rodina přestěhovala. V Brně vystuodval gymnázium. V letech 1884 - 90 žil v Praze, kde chtěl studovat malířství. Z existenčních důvodů svůj záměr neuskutečnil. Začal studova práva, po roce studium ukončil a věnoval se literatuře.

Vilém Mrštík publikoval v Rozhledech, Lumíru, Zlaté Praze, Národních listech, České revue a Moravskoslezské revue. Patřil k návštěvníkům Masarykova univerzitního ruského kroužku. Spolupracoval s F. X. Šaldou, přispíval do časopisů jako literární a divadelní kritik.

Pro tísnivé existenční podmínky se Vilém Mrštík v roce 1892 přestěhoval k bratrovi Aloisovi do Divák, kam za nimi jezdili mnozí čeští a moravští umělci. V roce 1895 podepsal manifest České moderny. Vilém Mrštík vedl dlouholetou polemickou kampaň za záchranu pražských památek v asanačních pásmech.

Svůj život Vilém Mrštík ukončil sebevraždou.


Vilém Mrštík jako novinář a publicista prosazoval naturalismus É. Zoly a na jeho tvorbu působil i ruský kritický realismus. Věnoval se také překladatelství, především z ruštiny a francouzštiny. Přeložil díla L. N. Tolstého, N. V. Gogola, I. A. Gončarova, É. Zoly, G. de Maupassanta.

Próza:

Santa Lucia - 1893, román o rozčarování a tragickém konci studenta Jordána, umírajícího na souchotiny v Praze, k níž upínal všechny své naděje a která ho zklamala.

Stíny - 1893, náladové povídky
Obrázky - 1894, lyrická próza
Bavlnkovy ženy a jiné povídky - 1897, napsal spolu s bratrem A. Mrštíkem

Pohádka máje - 1892, přepracováno 1897, děj románu se odehrává v Ostrovačicích u Brna. Je o navazování vztahu mezi Helenkou, dítětem přírody, a Ríšou, znuděným studentem. Příběh je zasazen do impresionistického obrazu ostrovačické krajiny. Sám název knihy ale zřetelně naznačuje, že to vše je tak trochu pohádka, sen, ideální představa. Ani zde však V. Mrštík neustupuje od svých realistických východisek. Podle romány byl natočen i film.

Babbeta, Verunka a drobné povídky - 1902
Kniha cest - 1905
Zlatá nit - 1907
Zumři - 1912, nedokončeno, rozsáhle koncipovaná kronika studentského života v Praze

Rok na vsi - 1903 - 1904, na této devítidílné románové kronice se Vilém Mrštík v omezené míře podílel spolu s bratrem Aloisem.

Dramata:
Paní Urbanová - 1889, naturalistické drama

Maryša - 1894, napsal spolu s bratrem Aloisem. Je to klasické dílo českého dramatického umění o nerovném manželství, které skončí rodinnou tragédií. Hra se stala součástí klasického repertoáru českého divadla.

Anežka - 1912, napsal společně se svojí manželkou Boženou

Publicistické stati:
Bestia triumphans - 1897, autor se postavil proti nekulturním zásahům a ničení stavebních památek

Moje sny. Pia desideria - 1902 - 1903, autor v tomto díle propaguje zásady uměleckého realismu

Cesta do Ruska - z pozůstalosti 1992