Vinzenzo Cardarelli, vlastním jménem Nazareno Caldarelli, byl italský básník, prozaik, literární a divadelní kritik.

Po příchodu do Říma v roce 1906 působil jako divadelní kritik časopisů Avanti!, IL Tempo a později IL Tevere, spolupracoval i s časopisy IL Morzoco, La Voce a Lirica. V letech 1919 - 23 založil a provozoval spolu s Cecchim, Bacchellim a Baldinim časopis La Ronda, kde prosazoval návrat k cinquecentistům.
V roce 1928 odejel jako dopisovatel časopisu IL Tevere do Ruska.

Ke konci života, kdy byl ochrnutý a osamělý, se věnoval psaní vzpomínkových knih.


Vincenzo Cardarelli debutoval v roce 1916 sbírkou básní, lyrických próz a fragmentů. V době mezi světovými válkami ho mnoho začánajících básníků považovalo za svého učitele.

Prologhi - 1916, sbírka básní, próz a fragmentů
Viaggi nel tempo - 1920, Cestování v čase
Favole e memorie - 1925, Pohádky a vzpomínky

Il sole a pico - 1929, Slunce na vrcholu, sbírka lyrických básní, za kterou získal významnou cenu Bagguta
Parliamo dell´Italia - 1931, Promluvme si o Itálii, próza
Giorni in piena - 1936, Dny v hojnosti, básnická sbírka

Poesie - 1936, Básně
Il cielo sulle cittä - 1939, Nebe nad městy, cestopis
Rimorsi - 1944, Výčitky svědomí, memoáry
Lettere non spedite - 1944, Nedopsané dopisy
Solitario in Arcadia - 1947, Samotář v Arkádii
Poesie nuove - 1947, Nové básně

Villa Tarantola - 1948, vzpomínková kniha, která obdržela literární cenu Strega
Viaggio d´un poeta in Russia - 1954, Básníkova cesta do Ruska, sbírka článků z působení v Rusku