Viola Fischerová je básnířka a překladatelka.
Viola Fischerová se narodila v rodině filozofa a sociologa Josefa Ludvíka Fischera. Po maturitě na střední škole vystudovala češtinu a polštinu v Olomouci a v Praze. Potom pracovala v různých...
Životopis
Viola Fischerová je básnířka a překladatelka.
Viola Fischerová se narodila v rodině filozofa a sociologa Josefa Ludvíka Fischera. Po maturitě na střední škole vystudovala češtinu a polštinu v Olomouci a v Praze. Potom pracovala v různých redakcích a od roku 1961 v Československém rozhlasu.
Se svým manželem spisovatelem P. Buksou (občanské jméno Karla Michala) odešla Viola Fischerová do Basileje. Zde vykonávala zpočátku různá zaměstnání. V letech 1972 – 77 studovala germanistiku a historii na tamní univerzitě a poté působila jako učitelka.
Po manželově smrti žila Viola Fischerová v Mnichově a v Augsburgu. V roce 1944 se vrátila do Prahy s občanským jménem Viola Jedličková po druhém manželovi.
Básně začala psát Viola Fischerová již v době vysokoškolských studií. Její poezie je převážně lyrická, prostoupená filozofickými reflexemi.
Básnické sbírky:
Propadání – 1957, sbírku v té době nakladatelství nepřijalo
Zádušní básně za Pavla Buksu – 1993, lyrické básně
Babí hodina – 1993, 1995, sbírka shrnuje autorčinu tvorbu z let 1986 – 92.
Jako pápěří – 1995, básnická kniha obsahuje verše ze 60. let doplněné pozdější tvorbou.
Viola Fischerová rovněž debutovala v rozhlase:
Nesmrtelná kuřata – hra, která byla vysílána v roce 1968 a časopisecky vyšla v roce 1967.
V zahraničí publikovala Viola Fischerová v exilových časopisech a spolupracovala i s rozhlasovými stanicemi.
Viola Fischerová se narodila v rodině filozofa a sociologa Josefa Ludvíka Fischera. Po maturitě na střední škole vystudovala češtinu a polštinu v Olomouci a v Praze. Potom pracovala v různých redakcích a od roku 1961 v Československém rozhlasu.
Se svým manželem spisovatelem P. Buksou (občanské jméno Karla Michala) odešla Viola Fischerová do Basileje. Zde vykonávala zpočátku různá zaměstnání. V letech 1972 – 77 studovala germanistiku a historii na tamní univerzitě a poté působila jako učitelka.
Po manželově smrti žila Viola Fischerová v Mnichově a v Augsburgu. V roce 1944 se vrátila do Prahy s občanským jménem Viola Jedličková po druhém manželovi.
Dílo Violy Fischerové:
Básně začala psát Viola Fischerová již v době vysokoškolských studií. Její poezie je převážně lyrická, prostoupená filozofickými reflexemi.
Básnické sbírky:
Propadání – 1957, sbírku v té době nakladatelství nepřijalo
Zádušní básně za Pavla Buksu – 1993, lyrické básně
Babí hodina – 1993, 1995, sbírka shrnuje autorčinu tvorbu z let 1986 – 92.
Jako pápěří – 1995, básnická kniha obsahuje verše ze 60. let doplněné pozdější tvorbou.
Viola Fischerová rovněž debutovala v rozhlase:
Nesmrtelná kuřata – hra, která byla vysílána v roce 1968 a časopisecky vyšla v roce 1967.
V zahraničí publikovala Viola Fischerová v exilových časopisech a spolupracovala i s rozhlasovými stanicemi.