Vladimír Vaclík je spoluzakladatelem třebechovického muzea betlémů, středoškolský profesor, redaktor, vědec.

Vladimír Vaclík maturoval na reálném gymnáziu v Rakovníku. Poté vystudoval na Filozofické fakultě UK v Praze etnografii a bohemistiku. Po získání doktorátu působil jako středoškolský profesor. Později pracoval jako redaktor Svobodného slova.

Po srpnu 1968 byl Vladimír Vaclík nucen z politických důvodů zanechat veškerou literární činnost a nesměl vykonávat ani učitelskou profesi. Živil se těžkou manuální prací.

PhDr. Vladimír Vaclík je spojován se specializovaným muzeem betlémů v Třebechovicích pod Orebem. Je předsedou Československého sdružení přátel betlémů a členem světového prezídia Světové asociace přátel betlémů - Un-FOE-PRAE v Římě, která sdružuje betlémáře třech světadílů.

Vladimír Vaclík byl v roce 1995 vyznamenán za kulturní činnost v Hradci Králové prestižní Hradeckou múzou a je uveden v encyklopedii Kdo je kdo v ČR.


Vladimír Vaclík literárně debutoval v roce 1947. Jeho odborné práce vyšly knižně i v odborných časopiseckých publikacích v Německu, Švýcarsku, Rakousku, Francii a v Itálii. Je autorem libret tří mezinárodních výstav betlémů v Hradci Králové a libreta mezinárodní výstavy betlémů ve švýcarském Luzernu.

Vynález HARO 7 - 1947, Skautské nakladatelství Praha, debut
Stříbrné krasavice - 1954, sbírka reportáží
Lidové betlémy v Čechách a na Moravě - 1989
České betlémy - 1990
Encyklopedie betlémů - 1999
Kdo je kdo mezi betlémáři na konci 20. století - 2000
Co nevíte o betlémech: umění betlémářské - 2003
Betlémy jako ilustrace historické události i představ lidové zbožnosti - 2005