Vladimir Nabokov byl ruský básník a prozaik.

Vladimir Nabokov se narodil ve šlechtické rodině. Jeho otec byl právník a člen Prozatímní vlády. V roce 1922 byl zastřelen monarchistickým fanatikem v Berlíně, když vlastním tělem chránil představitele ruské liberární emigrace a Masarykova přítele, na něhož byl útok veden. Stalo se to na poradě plánované k ujednání smíru dvou proudů ruské emigrace.

Vladimir Nabokov studoval v Petrohradě na elitní Těniševově škole, kde se naučil dobře anglicky a francouzsky. V roce 1919 emigrovala celá rodina z Ruska. Nabokov vystudoval slavistiku a romanistiku v Cambridgi, v letech 1922 - 37 žil v Berlíně, kde působil jako překladatel a spisovatel v rámci tzv. ruského Berlína. V roce 1924 se oženil a od roku 1937 žil v Paříži. Živil se jako učitel jazyků překladatel a instruktor tenisu.

V roce 1940 se Vladimir Nabokov před německou okupací Francie uchýlil do USA. Překládal, působil na Wellesley College, dostal Harvard Research Fellowship jako entomolog. Byl totiž i uznávaným znalcem motýlů. V letech 1948 - 59 působil na Cornellově univerzitě jako profesor ruské literatury.

Po vydání románu Lolita, skandálu a následném úspěchu, (což způsobilo vyloučení na přípravu Nobelovy ceny), odešel Vladimir Nabokov v roce 1959 do důchodu a přestěhoval se do Montreux ve Švýcarsku.


Poezie:
Jako básník se Vladimir Nabokov prosadil již prvotinou. Čas od času se k poezii vracel a to rusky nebo v anglických verzích.

Verše - 1916, prvotina
Hrozen - 1922
Horská cesta - 1923
Poema - 1952
Básně - 1959
Verše - 1979

Vladimír Nabokov se řadí mezi biliterární spisovatele, jehož jméno se nachází v slovnících ruských a anglicky píšících spisovatelů. Překládal z ruštiny do angličtiny a naopak.

Próza:<[i>
Nejvýznamnější díla Nabokova nacházíme v próze. V postupu od jedné národní literatury k druhé, připomíná jeho dráha postup Milana Kundery. Od prózy Mášenka, kterou vydává v Berlíně až k prvnímu anglicky psanému dílu Skutečný život Sebastiana Knighta.

Rusky psané romány:
Lužinova obrana - 1930, vydáno v Berlíně. V tomto díle je mistrně zachycen úder emigrace, ztráta idejí příslušníka petrohradské "zlaté mládeže", ruské intelektuální elity.

Pozvání na popravu - 1935 - 36, vydáno v Paříži 1938. kafkovská vize odlidštěného světa, který vraždí s úsměvem pokrytecké masky, se uzavírá zhroucením absurdní reality a útěkem hlavní postavy do jiné dimenze.

Sogljadaj - 1930, česky Oko 1996
Kamera obskura - 1932
Hrdinský čin - 1932
Zoufalství - 1934
Dar - 1937
Solux Rex - nedokončený román

Další dílla:
Zajímavý je vztah rusky psaných textů k anglickým. Některé existují ve dvojí podobě, jiné nikoli.

Skutečný život Sebastiana Knighta - 1941

Lolita - 1955, román o zpola ještě dětské nymfomance a erotické posedlosti hlavního hrdiny. Dílo, které zpočátku způsobilo společenský skandál, ale zároveň přinesl autorovi rozhodující slávu.

Pnin - 1957, román o emigrantovi
Ada neboli Vznět: Rodinná kronika - 1969
Král, dáma, kluk - 1928
Jaro ve Fialtě - 1956
Bledý oheň - 1962
Průhledné věci - 1973
Pohleď na harlekýny - 1974

Dramata:
Událost - 1938
Vynález valčíku - 1938
dramatizace Lolity - 1974

Dále psal Nobokov autobiografie, memoáry a korespodence:
Promluv paměti - 1966.

Česky dále vyšlo:
Smích ve tmě - 1993
Třináct do tuctu - 1997
Zoufalství - 1997
Odlesky západu slunce a jiné povídky - 1998

Jako literární vědec vynikl monografií:
Nikolaj Gogol - 1944, 1961

a třemi sériemi přednášek:
o Joyceově Odysseovi
o ruské literatuře
o Donu Quijotovi

Kromě toho odborně komentoval svůj překlad Evžena Oněgina do angličtiny.
Z překladů jsou nejpozoruhodnější:

do ruštiny:
Carrollova Alenka v říši divů

do angličtiny
Lermontův román Hrdina naší doby - 1958
Slova o pluku Igorově - 1960
Výbor z ruské lyriky 19. století

Nobokovovu biliterárnost a jeho dílo nejlépe vystihují slova z jedné monografie:
"Ruský romanopisec, který patří Americe"