Vlastimil Třešňák je český prozaik, písničkář a malíř.

Vlastimil Třešňák vyrůstal v pražském dělnickém Karlíně, kde ukončil základní školu. Poté pracoval v příležitostných, většinou dělnických zaměstnáních. Od roku 1969 ve svobodném povolání, ale od 1974 bez možnosti oficiálně vystupovat. Znovu se vrátil k zaměstnání v dělnických profesích.

Po neustálých politických šikanách vycestoval Vlastimil Ttřešňák v roce 1982 do Švédska, kde získal v roce 1987 švédské státní občanství.

V současné době žije Třešňák v Čechách jako cizinec s povolením trvalého pobytu.


Texty děl Vlastimila Třešňáka jsou zpočátku zasazeny na pražskou periferii, postupně se však jejich dějiště posouvá do zahraničí.

Próza:
Pro autorovy povídky, novely a romány je charakterické rámcové vyprávění, rytmické střídání nebo opakování motivů, při němž se uplatňuje jeho konstrukční hravost a jazyková vynalézavost.

Prózy, které vznikly po roce 1978, uveřejňoval Třešňák v samizdatových edicích a potom je seskupoval do větších souborů.

Jak to vidím já – 1979 Kolín nad Rýnem
Babylon – 1982 samizdat, 1991 Praha
Bermudský trojúhelník – 1985 samizdat, 1986 Kolín nad Rýnem
U jídla se nemluví – 1996, přepracováno původních Devět povídek

Texty – 1978 samizdat. Tento výbor písňových textů autor rozšířil a doplnil vyprávěním, které tvoří ve zkratce osobitou autobiografii. Bylo vydáno v knize:
Plonková sedmička – 1998

Klíč je pod rohožkou – 1995, román o českém undergroundovém společenství v německém a americkém exilu.

Evangelium a ostružina – 1999, román v němž autor travestoval novozákonní látku a spojil nový text s přepracovanou novelou z roku 1970