Spisovatel William Styron,narozen 11. června 1925 Newsport News ve Virginii
Zemřel 13. listopadu 2006 ostrov Martha´s Vineyard ve státě Massachusetts

William Styron je klasikem americké prózy, autorem „s jiženským zázemím“. Nositel Pulitzerovy ceny a Americké knižní ceny podlehl po dlouhé nemoci zápalu plic.

William Styron se narodil ve Virginii, kde rodina jeho otce vlastnila kdysi otroky. Jeho matka pocházela ze Severu.

Styron ve třinácti letech ztratil matku a s její smrtí se těžko vyrovnával. Bolesti z její ztráty přisuzoval některé své problémy v pozdější době – alkohol, drogy, depresivní stavy vedoucí k sebevražedným sklonům.

Ve druhé světové válce vstoupil do americké armády a bojoval v Tichomoří. Po válce studoval Dukeovu univerzitu.

Vytříbený jazyk i smysl pro humor prokazoval William Styron již na studiích na vysoké škole. Po jejím vystudování odešel do New Yorku, kde nějaký čas pracoval v nakladatelství McGraw-Hill.

V 50. letech se vydal Styron do Evropy, kde v Paříži spoluzakládal časopis The Paris Rewiew. V Paříži potkal svou ženu, spisovatelku Rosy Bergunderovou, s níž měl čtyři děti.

V roce 1985 se William Styron zhroutil a začal se léčit z depresí.




Každý román Williama Styrona je bolestnou sondou do hlubin lidské duše. Autor zde hledá odpovědi na otázky holocaustu, otrokářství, kritizuje zde války nebo náboženský fanatismus.
-Ulehni v temnotách – 1951, románová prvotina o rozkladu jižanské rodiny s prvky alkoholu, šílenství a sebevraždy. Námětem k napsání tohoto románu byl novinový článek o dívce, kterou znával a která spáchala sebevraždu.
Děj románu se odehrává z velké části ve Virginii, částečně i v New Yorku v období obou světových válek. Román je napsán formou toku myšlenek tří hlavních postav. Helen je vyobrazena jako silně věřící žena, která se upne na svoji těžce mentálně a fyzicky postiženou dceru, nenávidí však svoji mladší dceru Payton pro její svobodný způsob života. Helenin muž Milton, který kdysi velmi silně miloval svoji ženu, je jí nyní veřejně nevěrný, skrytě odsuzuje její chování k Payton, ale nedokáže se od ní odpoutat. Payton se rozhodne ke sňatku s židovským malířem Harrym. Bezbřehá láska k jejímu otci však způsobí, že není schopna milovat někoho jiného, ani Harryho. Ten jí trpí časté úlety spojené s roztěkaností, alkoholové dýchánky, avšak poté, když zjistí, že mu Payton je nevěrná, opouští ji. Payton se v alkoholovém opojení ze zoufalství zabije.
-Dlouhý pochod – 1952, novela vzniklá ze zážitků z vojenského výcvikového tábora v Severní Karolíně, kde Styron působil po povolávacím rozkaze v době Korejské války. Podle ní vznikla jedna z epizod seriálu Playhouse 90.
-Zapal tento dům – 1960, román o umělcově krizi
-Doznání Nata Turnera – 1967, román o vzpouře otroků, jako první nečernošský spisovatel popisuje Styron pohnutky, které vedly k černošskému povstání v roce 1831.
-Sophiina volba – 1979, román o krutých podmínkách holocaustu. Rozhodnutí o napsání Sophiiny volby v Styronovi uzrálo, když v roce 1974 navštívil Československo a polskou Osvětim. Věhlas tohoto díla podpořil stejnojmenný film, který představitelce hlavní role Meryl Streep vynesl Oskara.
Sophiina volba se dočkala i operní podoby. Na vlastní libreto ji zkomponoval ve Spojených státech britský skladatel Nicholas Max. Světová premiéra se uskutečnila v roce 2002 v Londýnské Královské opeře.
Příběh nás zavádí do období 2. světové války, kdy se prostřednictví Sophie stáváme svědky hrůz, které páchali nacisté na židech a dalších náboženských skupinách a národech.
Sophie, která pocházela z polského Krakova, je velice krásná žena, svým zevnějškem splňuje i představy nacistů – arijské rysy, zářivě modré oči, blonďaté vlasy, velmi citlivá a inteligentní. Díky svému otci uměla Sophie výborně německy Její otec, profesor Zbygniew Biegansky byl zapřísáhlý antisemitista. I tak byli však on a Sophiin manžel odvezeni do koncentračního tábora a zabiti. Do Osvětimi se dostává i se svými dětmi Janem a Evou za přechovávání masa, které nesla své nemocné matce. Při tzv. selekci se musela rozhodnout, které z obou dětí pošle na smrt. Pokud by se nerozhodla, zemřely by obě děti. Se svým rozhodnutím se však nikdy nedokázala smířit a po skončení války spáchala sebevraždu.
Po Sophiině volbě se autor dlouho léčil z depresí.
-Viditelná temnota – Memoáry šílenství – jedna z posledních prací, kde Styron popisuje své těžké deprese, které ho postihly v šedesátých letech a které jej málem Dohnaly k sebevraždě. Po krátkém pobytu v nemocnici se mu podaří alespoň částečně nad touto chorobou zvítězit. Čtenářům Styron umožňuje nahlédnout do svého nitra i utrpení lidí postižených touto chorobou, které okolí často nechápe.
-Ráno na pobřeží – 1993, svazek tří krátkých próz

Styron se nevyhýbal ani kameře. Hrál sám sebe v dokumentech i v komedii Nahý v New Yorku.
Poslední přepis jeho předlohy Shadrach natočila jako krátký film jeho dcera Susanna Styronová.