Xingjian Gao je čínský spisovatel, nositel Nobelovy ceny za literaturu.

Xingjian Gao se narodil v rodině bankéře a amatérské herečky. Byla to právě matka , která v něm již v raném dětství probudila zájem o literaturu a divadlo.

Xingjian Gao vystudoval francouzštinu a literaturu, psát začal již během studia. V době tzv. kulturní revoluce v letech 1966 – 76 byl poslán na převýchovu do venkovského stranického ústavu. Musel spálit i své literární pokusy. Poté působil jako překladatel, mohl publikovat vyjíždět ze země. Stále byl pod dohledem, jeho díla byla označována jako ideologicky škodlivá.

V roce 1987 Xingjian Gao emigroval do Paříže, kde v roce 1998 získal státní občanství.
V roce 2000 mu byla udělena Nobelova cena, pro Čínu je však stále „persona non grata“, jeho díla zde nesmí ýt vydávána.


Činnost Xingjiana Gaa je velmi rozmanitá. Představuje se jako dramatik, romanopisec, esejista, překladatel a malíř.

Próza:
Hora duše – 2003. Významné autorovo prozaické dílo.V románu zpracovává své poznatky a dojmy z cest do odlehlých oblastí Číny, Číny filozofa Laotse, i Číny strašidelné, ležící mimo svět.

Kniha osamělého člověka – 2006, je výpovědí o útocích na jeho rodinu a ohlasem masakru v pekingu v červnu 1989 na náměstí Nebeského klidu.

Úspěchu dosáhla i Gaova esejistická tvorba:
První esej o technice moderního románu – 1981 a jeho kritiky socialistického realismu v čínské literatuře.

Dramatická tvorba:
Hry jsou překládány a hrány v mnoha zemích.

Útěk – 1989, drama odehrávající se před kulisami událostí v Pekingu. Následoval definitivní rozchod autora a čínského vedení.

Nouzový signál – 1982
Autobusová stanice, Jiný běh – 1986
Zuřivý muž, Víkendový kvartet – 1995