Zdeněk Nejedlý byl publicista, autor studií z dějin národní a světové hudby a monografií českých realistických spisovatelů a skladatelů. Kritik a aktivní činitel komunistické strany.

Zdeněk Nejedlý se narodil v učitelské rodině s hudebními tradicemi. Po absolvování gymnázia v rodném městě, vystudoval historii a estetiku na Filozofické fakultě UK v Praze.
Ve svých 20 letech se stal Nejedlý členem Královské české společnosti nauk, v roce 1905 docentem, v roce 1909 mimořádným a od roku 1919 řádným profesorem hudební vědy na Karlově univerzitě.

Kromě studia dějin hudby se Zdeněk Nejedlý věnoval organizování českého hudebního života a kritické činnosti v časopisech.

Co se týče jeho osobního vztahu k hudbě, byl Zdeněk Nejedlý konzervativní, pro nové umělecké směry neměl příliš pochopení. Avantgarda mu nebyla blízká.Přesto jí otevřel svůj čtrnáctideník Var (1921 – 1930).

Od 20.let zastával Nejedlý čelné funkce v různých levicových organizacích. Německou okupaci prožil v moskevské emigraci, kde vystupoval s pořady vysílanými do vlasti.

Po osvobození působil ve vysokých státních funkcích, byl i ministrem školství, ministrem sociální péče, náměstkem ministerského předsedy a od roku 1953 prezidentem Československé akademie věd.

Po 2. světové válce, kdy Zdeněk Nejedlý vstoupil do komunistické strany a pracoval aktivně ve veřejném, politickém a kulturním životě, politiku strany často nekriticky prosazoval.
Založil tzv. jiráskovskou akci – nové souborné vydání Jiráskových spisů s jeho komentáři.
Prosadil založení Muzea Aloise Jiráska, inicioval obnovu Betlémské kaple a zřízení Památníku národního písemnictví.


Odborné dílo Zdeňka Nejedlého je velmi obsáhlé a dotýká se řady vědních disciplín. Napsal monografie o řadě osobností, vědecká díla o dějinách české hudby, kladl důraz na dobu husitskou a na přínos obrození pro obnovu českého vědomí a české státnosti.
Jeho publikace po roce 1945 byly obměnami starších prací, převážně se zjednodušenou argumentací.

Odborné práce:
Dějiny předhusitského zpěvu v Čechách – 1904
Počátky husitského zpěvu – 1907
Dějiny husitského zpěvu za válek husitských – 1913
František Palacký – 1921
Vítězslav Novák – 1921
Božena Němcová – 1927
Bedřich Smetana – 1924 – 33, 4 sv., nedokončená monografie.
T. G. Masaryk – 1930 – 37, 5 sv.
F. X. Šalda – 1937
Lenin – 1937 – 38- 2 sv.
Jan Kollár – 1943
Komunisté – dědici velkých tradic českého národa – 1946
Dějiny Sovětského svazu – 1948
Čtyři studie o Aloisu Jiráskovi – 1949
O úkolech naší literatury – 1949
Dějiny národa českého – 1949, 1955 – 2 sv.
O literatuře – 1953
Doslovy k souboru Spisů Aloise Jiráska „Odkaz národu“ – 1960