Zdeněk Pluhař
spisovatel, beletrista
- Narození:
- 16. května 1913
- Úmrtí:
- 18. června 1991
Upravit profil
Zdeněk Pluhař byl český spisovatel, realistický vypravěč, beletrista.
Zdeněk Pluhař se narodil v rodině významného veřejného činitele, doktora práv. Sám po maturitě vystudoval techniku v Brně a v roce 1937 se stal inženýrem. Od středoškolského...
Životopis
Zdeněk Pluhař byl český spisovatel, realistický vypravěč, beletrista.
Zdeněk Pluhař se narodil v rodině významného veřejného činitele, doktora práv. Sám po maturitě vystudoval techniku v Brně a v roce 1937 se stal inženýrem. Od středoškolského studia se věnoval i horolezectví.
Za nacistické okupace byl Zdeněk Pluhař za podporu stíhaných osob zatčen a vězněn v Terezíně. Po válce pracoval v oboru na velkých vodních stavbách, v sedmdesátých letech se stal spisovatelem z povolání. V letech 1975 - 80 působil jako filmový dramaturg.
Zdeněk Pluhař byl především prozaik. Jeho romány jsou postaveny většinou na příběhu s psychologicky prokreslenými postavami a důrazem na čistotu svědomí a mezilidských vztahů v rámci oficiální ideologie. Řada jeho próz byla zfilmována.
Próza:
Touha, chléb můj - 1947, příběh vychází ze zážitků v koncentračním táboře
Kříže rostou k Pacifiku - 1947, o budování železnice přes severoamerický kontinent
Mraky táhnou nad Savojskem - 1949, o francouzském partyzánském odboji
Bronzová spirála - 1953, životopisný román o Josefu Reslovi
Pluhařovy budovatelské romány v duchu výchovných tendencí poúnorové politiky:
Modré údolí - 1954, v románu zúročil autor své zkušenosti ze stavby Vírské přehrady
Opustíš - li mne - 1957, román se zabývá problémem poúnorové emigrace
Ať hodí kamenem - 1962, román o mladistvých delikventech, v němž Pluhař klade otázky odpovědnosti za výchovu dětí a mládeže.
Konečná stanice - 1971, o osudech starých lidí v domově důchodců.
Skleněná dáma - 1973, v této novele uplatnil autor své zkušenosti ze staveb opevnění v pohraničních horách na přelomu let 1938 - 39.
V šest večer v Astorii - 1982, román zaznamenává na osudech maturantů z roku 1942 životní proměny společnosti po roce 1948.
Minuta ticha za mé lásky - 1969, generační a autobiografický román
Společenské romány:
Opona bez potlesku - 1985
Měšťanský dům - 1989
Zdeněk Pluhař se narodil v rodině významného veřejného činitele, doktora práv. Sám po maturitě vystudoval techniku v Brně a v roce 1937 se stal inženýrem. Od středoškolského studia se věnoval i horolezectví.
Za nacistické okupace byl Zdeněk Pluhař za podporu stíhaných osob zatčen a vězněn v Terezíně. Po válce pracoval v oboru na velkých vodních stavbách, v sedmdesátých letech se stal spisovatelem z povolání. V letech 1975 - 80 působil jako filmový dramaturg.
Dílo Zdeňka Pluhaře:
Zdeněk Pluhař byl především prozaik. Jeho romány jsou postaveny většinou na příběhu s psychologicky prokreslenými postavami a důrazem na čistotu svědomí a mezilidských vztahů v rámci oficiální ideologie. Řada jeho próz byla zfilmována.
Próza:
Touha, chléb můj - 1947, příběh vychází ze zážitků v koncentračním táboře
Kříže rostou k Pacifiku - 1947, o budování železnice přes severoamerický kontinent
Mraky táhnou nad Savojskem - 1949, o francouzském partyzánském odboji
Bronzová spirála - 1953, životopisný román o Josefu Reslovi
Pluhařovy budovatelské romány v duchu výchovných tendencí poúnorové politiky:
Modré údolí - 1954, v románu zúročil autor své zkušenosti ze stavby Vírské přehrady
Opustíš - li mne - 1957, román se zabývá problémem poúnorové emigrace
Ať hodí kamenem - 1962, román o mladistvých delikventech, v němž Pluhař klade otázky odpovědnosti za výchovu dětí a mládeže.
Konečná stanice - 1971, o osudech starých lidí v domově důchodců.
Skleněná dáma - 1973, v této novele uplatnil autor své zkušenosti ze staveb opevnění v pohraničních horách na přelomu let 1938 - 39.
V šest večer v Astorii - 1982, román zaznamenává na osudech maturantů z roku 1942 životní proměny společnosti po roce 1948.
Minuta ticha za mé lásky - 1969, generační a autobiografický román
Společenské romány:
Opona bez potlesku - 1985
Měšťanský dům - 1989