Zikmund Winter
spisovatel, historik
- Narození:
- 27. prosince 1846
- Úmrtí:
- 12. června 1912
Upravit profil
Zikmund Winter byl prozaik, autor historických próz a historik. Pocházel z rodiny zvoníka na Starém Městě. Toto povolání zastával sám po otcově smrti, aby pomáhal uživit rodinu.
Zikmund Winter po absolvování gymnázia vystudoval historii na FF...
Životopis
Zikmund Winter byl prozaik, autor historických próz a historik. Pocházel z rodiny zvoníka na Starém Městě. Toto povolání zastával sám po otcově smrti, aby pomáhal uživit rodinu.
Zikmund Winter po absolvování gymnázia vystudoval historii na FF UK. Jako středoškolský profesor působil rok v Pardubicích a celé desetiletí v Rakovníku, potom v Praze.
Významné bylo Wintrovo působení v Rakovníku, kde mu bylo umožněno studium archivních materiálů. Z nich získal látku nejen k četným odborným studiím o kulturním životě českých měst v období 14. – 17. století, ale i pro svou činnost beletristickou.
Zikmund Winter patřil k okruhu spisovatelů sdružených kolem časopisu Zvon, kde působili i Alois Jirásek a Karel Václav Rais.
Zikmund Winter zemřel při pobytu v Bad Reichenhall v Rakousku.
V umělecké próze, již začíná Winter tvořit od poloviny osmdesátých let 19. století, zobrazuje nejčastěji život řemeslnických vrstev nebo studentů a inteligence předbělohorského období. Zprvu se uspokojuje s drobnějšími příběhy, často anekdotické povahy, později je prohlubuje psychologicky. Všímá si osudů jedinců zápasících o vymanění z osudového nebo společenského předurčení.
Próza:
Základní žánrem Wintrovy beletrie byly obrázky:
Starobylé obrázky z Rakovnicka – 1886-1888
Rakovnické obrázky – 1988
Pražské obrázky – 1893
Ze staré Prahy – 1894
Staré listy – 1902 (zde také Krátký jeho svět)
Nezbedný bakalář – 1888, bylo zfilmováno
Rozina sebranec – 1905, bylo zfilmováno
Bouře a přeháňka – 1907 (zde také Peklo a Panečnice)
Román:
Mistr Kampánus – 1909, jediný román, který je jeho vrcholným beletristickým dílem. Zobrazuje poměry na pražské univerzitě kolem roku 1620.
Hrdinou románu je Jan Campanus Vodňanský, rektor univerzity, který usilovně hájí její svobodu před jezuity. Jejich proniknutí na univerzitu nezabrání ani Kampanův přestup na katolickou víru. Vědomí, že zradil zbytečně svoji víru a ničeho nedosáhl, ho přivede k sebevraždě.
Odborné práce:
Kulturní obraz českých měst – 1890 a 1890, 2 svazky
Život církevní v Čechách – 1895 a 1896, 2 svazky
Dějiny řemesel a obchodu v Čechách ve 14. a 15. století – 1906
Kulturně historické obrázky:
V měšťanské světnici starodávné – 1882
Malé historie ze života staročeského – 1888
Historické arabesky – 1888
Kuchyně stůl našich předků – 1892
Zlatá doba měst českých - 1913
Zikmund Winter po absolvování gymnázia vystudoval historii na FF UK. Jako středoškolský profesor působil rok v Pardubicích a celé desetiletí v Rakovníku, potom v Praze.
Významné bylo Wintrovo působení v Rakovníku, kde mu bylo umožněno studium archivních materiálů. Z nich získal látku nejen k četným odborným studiím o kulturním životě českých měst v období 14. – 17. století, ale i pro svou činnost beletristickou.
Zikmund Winter patřil k okruhu spisovatelů sdružených kolem časopisu Zvon, kde působili i Alois Jirásek a Karel Václav Rais.
Zikmund Winter zemřel při pobytu v Bad Reichenhall v Rakousku.
Dílo Zikmunda Wintra:
V umělecké próze, již začíná Winter tvořit od poloviny osmdesátých let 19. století, zobrazuje nejčastěji život řemeslnických vrstev nebo studentů a inteligence předbělohorského období. Zprvu se uspokojuje s drobnějšími příběhy, často anekdotické povahy, později je prohlubuje psychologicky. Všímá si osudů jedinců zápasících o vymanění z osudového nebo společenského předurčení.
Próza:
Základní žánrem Wintrovy beletrie byly obrázky:
Starobylé obrázky z Rakovnicka – 1886-1888
Rakovnické obrázky – 1988
Pražské obrázky – 1893
Ze staré Prahy – 1894
Staré listy – 1902 (zde také Krátký jeho svět)
Nezbedný bakalář – 1888, bylo zfilmováno
Rozina sebranec – 1905, bylo zfilmováno
Bouře a přeháňka – 1907 (zde také Peklo a Panečnice)
Román:
Mistr Kampánus – 1909, jediný román, který je jeho vrcholným beletristickým dílem. Zobrazuje poměry na pražské univerzitě kolem roku 1620.
Hrdinou románu je Jan Campanus Vodňanský, rektor univerzity, který usilovně hájí její svobodu před jezuity. Jejich proniknutí na univerzitu nezabrání ani Kampanův přestup na katolickou víru. Vědomí, že zradil zbytečně svoji víru a ničeho nedosáhl, ho přivede k sebevraždě.
Odborné práce:
Kulturní obraz českých měst – 1890 a 1890, 2 svazky
Život církevní v Čechách – 1895 a 1896, 2 svazky
Dějiny řemesel a obchodu v Čechách ve 14. a 15. století – 1906
Kulturně historické obrázky:
V měšťanské světnici starodávné – 1882
Malé historie ze života staročeského – 1888
Historické arabesky – 1888
Kuchyně stůl našich předků – 1892
Zlatá doba měst českých - 1913